V čem je problém - Proč to tak je - Současné prohlížeče - Standard, nebo optimalizace? - Rozlišení obrazovky - Konkrétně
Začínající Internetoví autoři nejsou psychicky připraveni na smutnou pravdu:
Jako autor stránek na webu nevím, jaký prohlížeč bude můj čtenář používat. Můžu to jenom tušit. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro něj. Obvykle je potřeba, aby to vypadalo stejně ve všech hlavních prohlížečích.
Svoje stránky byste vždy měli vyzkoušet alespoň na těchto prohlížečích:
Tolik ve stručnosti, níže proberu nejčastější prohlížeče a jejich specifika podrobněji. Ale napřed krátký historický úvod.
Internet se vyvíjí neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci.
Je zřejmé, že starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale staré prohlížeče neumějí zobrazovat nové styly a skripty.
Kromě oficiální verze jazyka HTML existovyly různé hybridní formy HTML, rozšíření. Výrobci prohlížečů (zejména Microsoft) se snažil do svých prohlížečů zabudovat podporu nestandardních věcí, které byly teprve v návrhu. Čili interpretace jazyka HTML je závislá na prohlížeči, který používá čtenář (klient).
V poslední době se to trochu uklidnilo. Microsoft do Internet Exploreru 6 (který se už nevyvíjí) zapracoval podporu některých důležitých standardů. Konkurenční prohlížeče Mozilla a Opera jsou na tom ohledně standardů ještě lépe.
V roce 2005 lze potkat tyto prohlížeče:
Typ, verze | Rozšířenost | Vlastnosti |
---|---|---|
Internet Explorer 5, 5.5 a 6 |
80 % všech w-uživatelů, na Linuxu není |
Dobrý prohlížeč, který je v současnosti de facto standardem. Verze 5, 5.5 a 6 se liší pouze v detailech. |
Mozilla, (FireFox a další klony) | 15% w-uživatelů, spousta linuxáků | Velmi dobrý program označovaný obecně jako Mozilla nebo Gecko. Patří pod to i FireFox. Má budoucnost. |
Opera 7 | 3% w-uživatelů | Velmi dobrý prohlížeč se zajímavým ovládáním. |
Konqueror | 30% linuxáků | Dobrý prohlížeč s podporou lecčeho |
Safari | asi 80% mac-uživatelů | Nejlepší prohlížeč platformy Mac |
Lynx | Starší textový browser | Textový prohlížeč pro Linux. |
Links | Linux s textovým režimem | Textový prohlížeč pro Linux, rychlý, původně český. Zvládá rámy, tabulky, ale ne styly. |
Prohlížeče mobilních zařízení | Velmi různá podpora HTML, spíše špatná podpora CSS stylů. |
Následují podrobnosti o důležitějších prohlížečích. Začátečníkům to doporučuji přeskočit.
Protože nejrozšířenějším prohlížečem je Internet Explorer, hodně lidí stránky ladí pro něj a v ostatních prohlížečích jenom trochu kontrolují, jestli to funguje. Dá se to tak dělat.
Dobrá verze Internet Exploreru je číslo 6. Pětky se také dají skousnout. Liší se pouze v detailech (zejména interpretace blokových CSS vlastností, rozšíření CSS a JavaScriptu). Čtvrtá verze IE se dnes prakticky nevyskytuje (méně než promile v roce 2005).
Do jednoho počítače se dá pro testovací účely nainstalovat více verzí Internet Exploreru. Dlouho se to ale nevědělo (Microsoft říkal, že se ty verze navzájem nesnesou). Ale existují balíčky umožňující instalaci verzí 5.0 a 5.5 vedle dříve nainstalovaného IE 6.0. Více informací o instalaci tří verzí Exploreru najednou.
Internet Explorer 6 je nejpokročilejší verze. Má ho asi 70%. Verzi 5.0 má asi 6% a verzi 5.5 asi 5% uživatelů.
Nejlepší dnešní prohlížeč (2005). Podporuje CSS ve verzi 2, DOM2 a Javascript lépe než Microsoft Explorer. Drží se standardů. Umí dobře zobrazovat XML. Blokové elementy vykresluje trochu jinak než Internet Explorer (správně). Zdrojáky a instalačky pro všechny platformy lze najít na www.mozilla.org. Uživatelé si mohou svou Mozillu přizpůsobit pomocí jazyka XUL.
Existují různé distribuce Mozilly, nejpopulárnější se jmenuje FireFox (býval to FireBird). Firefox existuje i v češtině. (Projekt CZilla, který si klade za cíl lokalizovat do češtiny všechny produkty z Mozilla.org). Pokud někde uvidíte Netscape 6 nebo 7, je to také klon Mozilly. Ke stažení je Firefox třeba na české stránce Firefoxu.
Mozilla se dá spustit jak na Windows, tak na Linuxu i na Macu. Vykreslovací jádro prohlížeče Mozilla se jmenuje Gecko (čte se to gecko, géčko nebo geko).
Opera je velmi dobrý prohlížeč, stáhněte si na www.operasoftware.com. Verze 7.5 je skvělá, ale už i 7.2 byla dobrá verze. Má velmi dobré ovládání (gesta myší jsou fantastická), je rychlá. Stránky zobrazuje hodně podobně jako Explorer, ale umí i standardní vykreslování. Jediná nevýhoda je banner v horní oblasti prohlížeče Některé věci v Opeře fungují trochu hůře. Není to freeware (jako ostatní prohlížeče), nýbrž zobrazuje reklamní proužek (po zaplacení zmizí).
Nejhorším prohlížečem minulosti je Netscape 4. Dnes jej používají pouze nepřátelští webmasteři a kritici, když chtějí dokázat, že máte špatně udělané stránky. Chybuje a padá. Lze na něj zcela zanevřít (psáno 2004) a nebrat jej v úvahu.
Co je Netscape 6 a 7: Netscape další verzi prohlížeče nechal vyvíjet nezávislou skupinou jako open-source. Tak vznikla Mozilla. Vývojovou verzi Mozilly přejal Netscape a udělal z ní prohlížeč Netscape 6. Jádrem je vykreslovací program Gecko. Netscape 6 a 4 jsou ke stažení na www.netscape.com, kde jsou též archivní starší verze (např. verze 3, která vůbec nepodporuje styly).
Když se dnes mezi českými webmastery mluví o Netscape, myslí se tím verze 4. Verzi 6 a 7 se říká Mozilla, protože to je Mozilla. V anglosaském světě v tom mají trochu větší zmatek a jako Netscape označují i šestou a sedmou verzi.
Občas se objevují trojkové verze Exploreru a Netscapu, zejména jako relikty na počítačích z let 1995 a 1996. Moderní věci (styly apod.) nepodporují (nebo špatně). Webmaster by se zbláznil, kdyby měl myslet i na tyto prohlížeče. Za uspokojivý výsledek se tedy považuje, pokud jsou v nich stránky alespoň čitelné.
Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema:
Většina amatérů volí druhý postup.
Někteří dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". Uživatelé ostatních nechť si trhnou nohou, já za nic nemohu. Nepište to tam! Je to pakárna. Kdo má správný prohlížeč, je v pohodě, kdo má špatný, ten si kvůli vám nebude stahovat jiný. Ani nepůjde kupovat nový monitor.
Pokud by bylo na výběr jen mezi těmito dvěma přístupy, bylo by dobré držet se jednoduchých, standardních postupů a žádné šílenosti do stránek nezařazovat. To vůbec není špatná cesta! Existují ale i jiné metody.
Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je slušná metoda, leč příliš pracná.
Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné.
Když dělám důkladněji upravené stránky, často brečím nad tím, že nevím, jaké rozlišení bude můj čtenář používat. Mám dělat pro rozlišení 1024 bodů na řádek nebo jenom 800? Nebo méně? Možnosti řešení:
Mám zkušenosti s mnoha prohlížeči, v tabulce zmiňuji pouze ty, které se běžně vyskytují. Když jsem tuto tabulku v roce 97 psal poprvé, byly v ní zcela jiné sloupce a hemžilo se to hodnotami NE. Jak je vidět, časy se hodně zlepšily (aktualizováno 2004).
Typ | Internet Explorer 5, 5.5 a 6 |
Mozilla (Netscape 6 a 7, Firefox atd.) |
Opera 7 |
---|---|---|---|
JavaScript | Ano | Ano | Ano |
VBScript | Ano | Ne | Ne |
DOM | nestandardní | standardní | asi nestandardní |
DHTML | Po svém | Po svém | Po svém |
CSS styly | Ano | Výborně | Ano |
CSS 2 | něco málo | skoro kompletně | zčásti |
CSS pozicování | Ano | Ano | Ano |
Grafické filtry | Ano | Ne | Ne |
Tagy <div> a <span> | Ano | Ano | Ano |
Tabulky dle HTML 4 | Ano | Ano | Ano |
Java applety | Po nainstalování | Po nainstalování | Volitelně při instalaci |
Flash | Volitelně při instalaci | Po nainstalování | Po nainstalování |
Rámy | Ano | Ano | Ano |
Tag <iframe> | Ano | Ano | Ano |
Zobrazení XML | Ano | Ano | Ano |
XSLT transformace | trochu po svém | Ano | nevím |
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt. Poslední aktualizace 15. února 2005.