Pokud máte na disku hotové stránky -- soubory typu html, stojíte před problémem, jak je dostat na server a zpřístupnit je tím světu. Podle mých zkušeností je to úkol těžký, takže to při počátečním neúspěchu nevzdávejte.
Kam publikovat - Freewebové servery - Prostě zkopírovat - FTP - FTP klient - Grafické rozhraní - Přímo - Ve škole / v práci - O adresách - Zařazení do seznamů
Logika říká, že ony soubory stačí nějakým způsobem někam zkopírovat. Hlavní problém je kam, na jaký server. Někteří provozovatelé serverů chtějí za vystavení stránek zaplatit (aby se jim vrátily investice a čas, který s Vámi protelefonují, až jim to přestane fungovat :-). Jsou tři způsoby, jak publikovat na webu zadarmo:
Nejčastěji se uplatňuje první varianta, publikování na freewebu.
Pokud můžete obětovat pár korun, doporučuji najít si nějaký placený hosting. Chcete-li mít doménu druhé úrovně, musíte zvolit tuto možnost. Zpočátku vám bude stačit několik málo mega prostoru a statické stránky, to se dá sehnat za pár stovek ročně. Poskytovatelé hostingu vždy umožňují kopírování pomocí FTP, což je dobře.
Jak založit webový prostor zdarma na freewebu:
Freeweby nabízejí dva zásadně odlišné způsoby aktualizace (publikování) stránek:
Na některých serverech nabízejí oboje, většinou jenom jeden způsob. Já doporučuji používat spíše aktualizaci přes FTP, protože grafické rozhraní je pro správu většího počtu stránek těžkopádné.
Způsob kopírování souborů záleží na tom, kam to bude. Nejčastěji se to dělá přes FTP, ale pro úplnost zmiňuji i jiné možnosti.
Pokud nejste připojeni, všechny soubory se nahrají na disketu a odnesou se na počítač, který má připojení na Internet, nebo rovnou k serveru (jste-li připojení, tato fáze odpadá).
Většinou budete muset použít FTP, to je přenos souborů po síti Internetu. Soubor s hlavní stránkou je dobré pojmenovat index.html (či default.htm, to záleží na serveru), aby se našel automaticky a nemusel se uvádět v adrese (viz Správu souborů).
Způsob publikování | Předpoklady k aktualizaci | Nezbytný software | Potřebné informace |
---|---|---|---|
FTP (standardní a asi nejrychlejší způsob) |
z domova přes modem nebo dostat se s disketou na Internet | FTP klient (novější prohlížeč, Průvodce publikováním, Windows Comander, FrontPage aj.) | FTP adresa, login a heslo, vše mi sdělí správce serveru |
Freeweb s grafickým rozhraním (MujWeb třeba) | WWW prohlížeč (Internet Explorer, Netscape Navigator) | adresa aktualizační stránky, login a heslo zadané při zřizování konta | |
Přímo u serveru | navštívit s disketou majitele serveru | operační systém (cokoli, co umí kopírovat soubory) | jména kořenového a mého adresáře, práva |
Při používání FTP pro nahrávání souborů na server vždy potřebujete znát
To všechno by vám měl sdělit správce serveru nebo byste si to měli zjistit při registraci.
Protokol "File Transmision Protocol" (zkratka FTP) se používá na kopírování stránek na vzdálený server (nebo pro stahování, to je teď jedno). FTP příkazy se dají ťukat ručně (Start > Spustit > FTP), to ale není nic pro smrtelníky. Častěji se musí použít program, který se nazývá FTP klient.
Těžko říct, které programy máte. Stačí, pokud se naučíte pracovat s FTP alespoň v jednom programu:
Obyčejný prohlížeč, Windows Commander, Editory
Je ještě spousta dalších FTP klientů, např. jsem viděl BuletProof nebo CuteFTP.
Máte-li novější prohlížeč (třeba Internet Explorer 5), můžete jej použít jako FTP klienta. Postup:
(Pokud to nefunguje: Zkuste za ftp://server.cz přidat cestu (jméno složky stejné jako login). Nebo zkuste ftp://ftp.server.cz, nebo zkuste napsat ftp://uzivatelske_jmeno@server.cz/cesta/. To s tím zavináčem je uživatelsky rychlejší zápis FTP adresy. Zkontrolujte si cestu, server, jméno, heslo. Pozor přitom na malá / velká písmena. Bacha, u některých poskytovatelů se server s FTP jmenuje jinak než server s HTTP. Zkuste v Nástroje > Možnosti > Upřesnit zapnout "zobrazovat FTP", popřípadě tam zapnout "pasivní režim FTP". Obecně platí, že FTP v prohlížeči je velmi nespolehlivé a někdy nefunguje z důvodů spíše magických než objektivních. Chyba může být také na vaší lokální síti, pokud se připojujete přes proxy server, který nepovoluje nebo filtruje FTP nebo sídlí na divné IP, zeptejte se správce.)
Jakmile se objeví výpis složky, mohou se hotové stránky z lokálního disku prostě přetáhnout na web (nebo normálně zkopírovat; pokud to neumíte, měli byste si napřed osvojit základy práce se soubory na lokálním disku). Přenos bude chvíli trvat.
Opačným směrem to přetahovat nejde, ale dá se kliknout na vzdálený soubor pravým tlačítkem a zvolit Uložit do složky (tu si vyberete na svém disku).
Klasický souborový manažer (takové dva modré panely). Umí krásně pracovat s FTP. V nabídce má Příkazy > FTP > nové připojení a FTP > připojit se. Do aktivního panelu si po zadání adresy, hesla a jména načte obsah adresáře na vzdáleném serveru. Dá se s tím potom normálně pracovat jako by to byl místní disk, snad jen že je to pomalejší a některé věci jsou chráněné. Optimální volba, pokud publikujete často a chcete to dělat jednoduše.
Mnohé HTML editory (například FP 2000, HomeSite, Dreamweaver) v sobě mají FTP klienta nenápadně zabudován. Umožňují "snadné" odesílání stránek na server. Dal jsem to do uvozovek schválně, protože to málokdy funguje pořádně.
Majitele programu FrontPage odkazuji na správu webu ve FrontPage 2000.
Některé freewebové servery obsahují grafické rozhraní na aktualizaci souborů. Například Mujweb nebo Sweb to má. Grafická rozhraní se ovládají intuitivně a snadno, nemá smysl psát k tomu nápovědu. Problémem je jistá těžkopádnost, pokud publikuji najednou více než pět stránek.
Navštivte majitele serveru s webem zabaleným na disketě nebo na cédéčku. Zeptejte se ho, jaká je cesta k adresáři (neboli složce) se stránkami. V té složce jsou podsložky, každá obsahuje jeden komplex stránek -- site. Pokud svoji složku nemáte, nechte si ji vytvořit. Poproste správce, ať vám tu složku namapuje -- přidělí adresu. Pak tam prostě ty svoje stránky zkopírujte. Na správce serveru se vyplatí být slušný, trpělivý, nosit mu drobné dárky a zdravit jej uctivě.
V poslední době takto aktualizuje stránky už málokdo. V praxi se i při přímém kopírování do adresáře používá ftp, webdav, samba, scp přes ssh nebo něco takového.
Nejčastěji (na Unixu) stačí udělat si na svém virtuálním disku (nejčastěji H:) adresář PUBLIC a do něj soubory zkopírovat. Pak se zeptat správce serveru (nebo někoho hodnějšího), jak by se měl jmenovat startovní soubor a jestli je to všechno. Pak by ty stránky měly mít adresu www.jmeno_skoly.cz/~uzivatelske_jmeno/
Pokud máte v práci nějakou pofidérní windowsovskou síť, doporučuji nedávat si na tamní server seriózní stránky. Nejde ani tak o bezpečnost jako spíše o tu spoustu přemlouvání správce, aby to nastavil a rozběhal (přidělává mu to práci a je to pro síť velmi nebezpečné). Také to zvyšuje přenos firemního připojení.
Správce serveru může nastavit vašim stránkám hezčí adresu tím, že ten váš adresář "namapuje" nebo udělá alias. On někde v tom svém stroji nastaví, že adresář ten a ten bude mít adresu tu a tu, v rámci své domény. Využívejte toho a nechte si udělat hezkou adresu. To už je na domluvě.
Kdybyste chtěli mít doménu druhé úrovně www.něco.cz nebo www.něco.com (a jiné), musíte si zaplatit. Poplatek je 840 Kč ročně plus dalších osm stovek za inicializaci (v doméně CZ, COM je asi za 6 tisíc). Objednává se to na stránce www.nic.cz . Předem musíte být domluveni s někým, kdo má DNS server a adresu toho DNS zadat při registraci. Na Slovensku byly domény *.sk zdarma, teď už ne. Na vlastní doménu taky potřebujete mít server na hostování, nebo si to někde zaplatit. Více v textu o doménách.
Aby se o vašich stránkách dozvěděli jiní uživatelé Internetu, je dobré zařadit je do katalogů a vyhledávačů. Dělá se to na stránkách katalogů (www.seznam.cz , www.atlas.cz , www.centrum.cz, jinam to nemá cenu). Vleze se do sekce, kde se klikne na přidej odkaz a postupuje se podle návodu.
Vyhledávací roboti jako třeba Google by na stránky měli přijít sami ve chvíli, kde někde najdou odkaz mířící na novou stránku.
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt. Poslední aktualizace 15. února 2005.