Vývoj přírodních věd je zajímavý. Zvláště přitažlivá je historie astronomie. Poznávání zákonů vesmíru a jeho stavby lidstvem probíhalo relativně velmi rychle. Od primitivních pokusů o objasňování astronomických jevů až po současné komplexní studium kosmických těles uběhlo pouze několik tisíc roků.
Důležitost astronomických poznatků pro společnost byla vždy velká, určování denního a ročního času a následně tvorby kalendáře, stanovení zeměpisné polohy, především délky v 17. a 18. století až po výzkum aktivity Slunce a její vliv na Zemi v posledních desetiletích 20. století. Astronomie rovněž poskytovala údaje pro astrologii.
Vlastní vývoj astronomie byl nerovnoměrný, závisel především na vzájemném využití poznatků a metod matematiky respektive fyziky. Počínaje důvtipnými metodami starořeckých geometrů, přes aplikaci diferenciálního a integrálního počtu při řešení pohybu kosmických těles, po využití moderních fyzikálních disciplín a současné metody zpracování pozorovacích záznamů z celého rozsahu elektromagnetického spektra. Nejdynamičtější rozvoj astronomie proběhl v minulém století, které je právem nazýváno zlatým věkem astronomie. Připomeňme, že ještě na jeho začátku nebyly známy zdroje energie hvězd, závěrečná stadia vývoje hvězd či vnější galaxie. Moderní astrofyziku charakterizuje právě výzkum uvolňování energie v nitrech hvězd, jádrech galaxií, stavby hmoty či ověřování platnosti nejobecnějších fyzikálních teorií.
| Astronomie ve starověku a antice |