Obdobně jako v západní Evropě i na našem území byly stavěny kamenné observatoře sloužící k orientaci v čase jak ve dne tak i v průběhu roku. Z období přibližně 3500 př.n.l. pochází stavba v Makotřasech u Kladna, jsou v ní zachyceny slunovratové linie.
Meteorologické a astronomické jevy byly zachycovány v středověkých kronikách.
Impulsem k rozvoji astronomie bylo založení Karlovy univerzity v Praze roku 1348. Na ní působila řada osobností, jmenujme nejprve Křišťana z Prachatic (1360 - 1439) ?, děkana filozofické fakulty a rektora univerzity, lékaře a astronoma. Jeho neznámější dílo nese název De composicione astrolabii česky o Stavbě astrolábu.
Druhou významnou osobností byl Jan Šindel (1375 - 1456) ?, rektor univerzity, matematik, astronom a lékař Václava IV. Proslul přesnými astronomickými pozorováními, například výšky Slunce, které později vysoce oceňoval Tycho Brahe. Jeho nejdůležitější dílo je Canones pro eclipsibus Soli et Lune per instrumentum ad hoc factum inveniedis Magistri Iohannis Schindel česky Pravidla pro výpočet zatmění Slunce a Měsíce podle přístroje, který k tomu vymyslel Jan Šindel. Pod vedením Šindela hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně sestavil v roce 1410 staroměstský orloj v Praze.
Jak jsme již zmínili, je Praha v období vlády Rudolfa II. centrem evropské vzdělanosti, což platí pro astronomii zejména. Působí zde vedle domácích astronomů Martina Bacháčka z Nouměřic (1539 - 1612) a Tadeáše Hájka z Hájku také Tycho Brahe, Johannes Kepler a další.
V Klementinské koleji založené roku 1556 jezuitský řád rozvíjel vzdělání, včetně astronomie. Byla zde v roce 1722 postavena astronomická věž - pozorovatelna. Zásluhou prvního ředitele Klementinské hvězdárny Josefa Steplinga je v roce 1750 podstatně lépe vybavena přístroji. Vedle meteorologických pozorování, měření teploty, tlaku, jsou prováděna i astronomická pozorování. Na Klementinské hvězdárně působila řada osobností, například František Josef Gerstner (1756 - 1832).
Historický vývoj astronomie u nás | August Seydler |