Úloha 13.2 Maximální zploštění, tzv. míra eliptičnosti, u eliptických galaxií je definována vztahem ![]()
|
Úloha 13.3 Které z emisních čar v následující tabulce můžeme z povrchu Země pozorovat v optickém oboru spektra u kvasaru s následujícím rudým posuvem a) z = 0,1 b) z = 1,0 c) z = 4,0. Tabulka hlavních emisních čar u aktivních galaxií a kvasarů:
|
Úloha 13.4 Ve spektru kvasaru byl optickou spektroskopií zjištěn rudý posuv ![]()
|
Úloha 13.5 Ve spektru kvasaru 3C 273 byly zjištěny široké intenzivní emisní čáry o naměřených vlnových délkách ![]() ![]() ![]() ![]()
|
|
![]() |
Spektrum kvasaru 3C 273
Úloha 13.7 Zářivý výkon kvasarů dosahuje ![]() ![]() a) termonukleárním hoření s účinností ![]() b) akreci na relativistický objekt s účinností ![]()
|
|
![]()
|
Úloha 13.9 Odhadněte hmotnost černé díry v jádře Galaxie, jestliže bylo zjištěno, že oběžné doby hvězd obíhajících ve vzdálenosti ![]() ![]()
|
Úloha 13.10 Na základě studia rudého posuvu velkého počtu galaxií bylo prokázáno, že existuje jejich značná koncentrace v směru souhvězdí Centaura, ve vzdálenosti odpovídající rychlosti ![]() ![]()
|
Úloha 13.11 V kupě galaxií čítající asi 10 000 galaxií v souhvězdí Vlas Bereničin, byl u 100 nejjasnějších galaxií spektroskopicky zjištěn průměrný rudý posuv ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.12 Určete zářivý výkon černé díry o hmotnosti ![]() ![]()
|
Úloha 13.13 Model jádra aktivní galaxie předpokládá, že kolem černé díry s velkou hmotností krouží akreční disk, jehož typický poloměr je ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.14 Šířka čáry ![]() ![]()
|
|
![]() |
Úloha 13.16 Vnitřní okraj plynného disku aktivního galaktického jádra galaxie M 106, NGC 4258 byl pozorován ve vzdálenosti ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.17 Rádiový zdroj v jádře aktivní galaxie má úhlovou velikost ![]() ![]()
|
|
![]() |
Úloha 13.19 U kvasaru PC 1247+3406 byly ve spektru identifikovány emisní vodíkové čáry, mimo jiných také čára L ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.20 Druhý nejsilnější rádiový zdroj na obloze po Slunci je rádiová galaxie Cygnus A, vyznačuje se rudým posuvem ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.21 Zdůvodněte hypotézu, že široké vodíkové emisní čáry vznikají při pohybech velkých oblastí látky v kvasarech. Jejich šířky jsou v optické oblasti asi ![]() ![]()
|
Úloha 13.22 Předpokládaným zdrojem aktivity jader galaxií a kvasarů může být akrece látky na černou díru s velkou hmotností. Minimální velikost oblasti vyzařování je v takovém případě řádově rovna gravitačnímu poloměru černé díry ![]() ![]() ![]()
|
Úloha 13.23 Určete charakteristickou hmotnost jádra seyfertovské galaxie předpokládáme-li, že pozorované široké emisní čáry vznikají v kvazistacionární obálce plynu kolem jádra o poloměru ![]() ![]()
|
|
![]() |
Úloha 13.25 Pohyb Země ve směru souhvězdí Lva způsobuje tzv. dipólovou anizotropii reliktního záření vzhledem k jeho střednímu rozložení. Zjištěná rozdílnost teplot ve směru apexu a antiapexu je rovna ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
|
![]() |
Úloha 13.27 Kterých částic je v současné době ve vesmíru více, reliktních fotonů nebo protonů? Střední hustota látky ve vesmíru je ![]() ![]()
|
Úloha 13.28 Odvoďte v rámci klasické fyziky vztah mezi kritickou hustotou a Hubbleovou konstantou. Odhadněte stáří vesmíru.
|