Řešení úlohy 3.1
Pro
I. kosmickou rychlost platí
,
pro II. kosmickou rychlost
. Parabolická rychlost vzhledem ke
Slunci je
, střední rychlost Země
kolem Slunce
, tedy potřebujeme
rychlost
na hranici oblasti
přitažlivosti Země. Pro startovací rychlost ze Země
platí
.
Řešení úlohy 3.3
Pro rychlost na kruhové
dráze platí vztah
,
odtud určíme
.
Řešení úlohy 3.4
Nejprve stanovíme
a
, pro velikost
hlavní poloosy platí
.
Rychlost v apogeu určíme ze vztahu
a v perigeu
.
Řešení úlohy 3.5
Pro kruhovou dráhu
obdržíme
.
Po zvýšení rychlosti se družice
dostane na eliptickou dráhu, pro velikost její hlavní poloosy
platí
, odtud
.
Řešení úlohy 3.6
Předpokládejme, že
změna rychlosti družice proběhne za velmi krátký
časový okamžik ve srovnání s velikostí oběžné
doby. Platí
,
dále ze vztahu
určíme
.
Rychlost v perigeu eliptické dráhy je
, změna
rychlosti
.
Oběžnou dobu stanovíme z III. Keplerova zákona
,
kde
,
. Odtud při
.
.
Řešení úlohy 3.7
Vykonaná práce při
přechodu z jedné na druhou oběžnou dráhu je rovna
,
pro rychlosti na kruhových oběžných drahách platí
. Po dosazení
obdržíme
.
Řešení úlohy 3.8
Minimální práce je rovna
.
Řešení úlohy 3.9
Ze vztahu
stanovíme
. Oblast aktivity Venuše vzhledem ke Slunci má
přibližný poloměr
, tudíž družice
bude velmi rychle zachycena gravitační silou Slunce.
Řešení úlohy 3.10
Platí
. Kolem Slunce obíhá barycentrum soustavy Země -
Měsíc.
Řešení úlohy 3.11
Vztah pro slapovou sílu, kde Země je
rušené kosmické těleso a Měsíc respektive Slunce jsou
rušícími, je dán vztahem
,
kde je vzdálenost středů obou uvažovaných
kosmických těles. Připomínáme, že vztah udává
převrácenou kubickou závislosti s mnohem rychlejším
poklesem síly. Po dosazení číselných hodnot obdržíme
pro velikost působících slapových sil Měsíce na Zemi
a Slunce na Zemi
. Tedy prvně počítané slapové působení
činí 2/3 a druhé 1/3 z celkového slapového působení
obou kosmických těles. Slapové síly vyvolávané
Měsícem jsou přibližně 2,2krát větší
než slapové síly Slunce. Jinak vyjádřeno
slapové síly vytvářené Sluncem dosahují
přibližně pouze 46% slapových sil Měsíce. Při
hypotetickém zvětšení vzdálenosti Měsíce 2krát,
by jeho slapové působení pokleslo 8krát a stalo by se 4krát
slabší než slapové působení od Slunce.
Řešení úlohy 3.12
V izolované soustavě, za
kterou můžeme zjednodušeně považovat soustavu
Země - Měsíc, platí zákon zachování momentu
hybnosti. Pro počáteční a koncový stav platí
. Z platnosti podmínek
v zadání vyplývá
+
a
. Moment
setrvačnosti Měsíce vzhledem k rotační ose Země je
, jeho
současná dráhová úhlová rychlost
. Dráhový moment hybnosti Měsíce
nyní
.
Počáteční
celkový moment hybnosti je
. Aplikujeme zákon
zachování momentu hybnosti
, kde
.
Dále platí III. Keplerův zákon upravený do tvaru
.
Po dosazení a úpravách obdržíme
. Rovněž z III. Keplerova zákona
získáme konečnou úhlovou rychlost
s konečnou oběžnou dobou
dnů.
Řešení úlohy 3.13
Použijeme III. Keplerův
zákon v přesném znění
,
kde hmotnost
Měsíce zanedbáváme,
je změněná hmotnost Země.
Úpravou vztahu obdržíme
.
Řešení úlohy 3.14
Dosadíme do rovnice
vyjadřující, že dostředivé zrychlení je
vytvářeno silou přitažlivosti Slunce
,
kde
.
Obdobně v případě hypotetického přesunu na
dvojnásobnou vzdálenost platí
.
Podělením druhé rovnice první obdržíme po úpravě
.
Řešení úlohy 3.15
Dosadíme do rovnice
vyjadřující zákon zachování mechanické energie pro
pohyb Země
.
Při zjednodušení na kruhovou dráhu dostáváme
.
Následně dosadíme do rovnice pro zákon zachování
energie
.
Po úpravě obdržíme
.
Podělením čitatelů
, zvolíme
,
získáme vztah
. Přepočtením
získáme
.
Řešení úlohy 3.16
Ke stanovení typu dráhy
určíme kruhovou a parabolickou rychlost v dané vzdálenosti
od Slunce,
,
. Protože platí
, kometa se
pohybuje pro eliptické dráze. Ze vztahu pro rychlost komety
v perihéliu
vyjádříme velikost velké poloosy
.
Oběžnou dobu stanovíme z III. Keplerova zákona
roků. Excentricitu vypočítáme
.
Rychlost komety v aféliu je rovna
.
Řešení úlohy 3.17
Platí III. Keplerův zákon
.
Při předpokládané oběžné době 2 roky
je velikost hlavní poloosy dráhy
.
Planetka s těmito parametry nemůže existovat.
Řešení úlohy 3.18
Pro rychlost v perihéliu
platí
, pro rychlost v aféliu
. Pro kruhovou dráhu platí vztah
, kde rychlost je
a v AU. Dosazením
obdržíme
.
Řešení úlohy 3.19
Za předpokladu
platí
,
kde
.
Oběžná doba kosmické lodi závisí na hustotě
planety.
Řešení úlohy 3.20
Vyjdeme ze zákona
zachování energie
a zákona zachování momentu hybnosti
. Řešením
rovnic obdržíme vztah pro celkovou mechanickou energie
,
která závisí na velikosti velké poloosy.
Řešení úlohy 3.21
Nejprve stanovíme velikost
kruhové rychlosti družice
, po dosazení
obdržíme
.
Pro kinetickou energii obdržíme
, pro potenciální energii
. Připomínáme, že platí
viriálová věta
.
Řešení úlohy 3.22
Pro rychlost na kruhové
dráze platí
. Pro rychlost v periseleniu platí
a pro rychlost v aposeleniu
.
Řešení úlohy 3.23
a) Při pohybu po kruhové
dráze kolem Měsíce platí
,
kde
. Po zapnutí
brzdícího motoru udílejícího kosmické lodi impuls, se
loď bude pohybovat po eliptické dráze s ohniskem ve
středu Měsíce. Při označení a
rychlostí kosmické lodi v bodech a zapíšeme
zákon zachování energie a momentu hybnosti
a
.
Řešením posledně dvou uvedených rovnic nalezneme
a po úpravě získáme
. Změna
rychlosti
. Brzdící motor se zapíná
na krátkou dobu, proto můžeme zákon zachování hybnosti
soustavy kosmická loď - vyletující palivo zapsat ve tvaru
.
Úpravou obdržíme
, odtud při
platí
.
b) Vektor směřuje kolmo k vektoru , proto . Ze zákona zachování mechanické energie dostaneme a zákona zachování momentu hybnosti . Řešením posledních dvou uvedených rovnic obdržíme . Při využití zákona zachování hybnosti .
Řešení úlohy 3.24
Za předpokladu kruhových
drah planet můžeme jejich dráhový moment hybnosti zachytit
vztahem
.
Při znalosti hmotností, poloměrů drah a
oběžných dob planet můžeme vypočítat
dráhové momenty hybnosti vybraných planet
,
,
,
. U Slunce je
rotační moment hybnosti
,
činící
méně než zhruba 3 % celkového momentu hybnosti všech
planet, přestože jeho hmotnost je 99,9 % celkové hmotnosti
sluneční soustavy.
Řešení úlohy 3.25
Úpravou III. Keplerova zákona
při zanedbání hmotnost Hyperiona
,
odtud
.
Řešení úlohy 3.26
Platí
,
odtud
. Za zvoleného předpokladu stejné hustoty obou těles a
s ohledem na poloměry respektive objemy těles obdržíme
,
. Střední hustota je
rovna
.
Řešení úlohy 3.27
Rozdíl gravitačních
zrychlení ve středu Měsíce a na jeho
vzdálenějším okraji vyvolaných Zemí nacházející
se ve vzdálenosti
je
roven
.
Pro určitou kritickou vzdálenost
Země - Měsíc bude
dostředivé zrychlení působící na povrch Měsíce
rovné odstředivému zrychlení
.
Po úpravě
a dosazení za hmotnosti obou těles obdržíme
.
Kritická vzdálenost Měsíce je rovna 1,26 násobku
poloměru Země násobenému třetí odmocninou
z poměru hustot Země a Měsíce, což platí
v případě, že obě tělesa lze považovat za
tuhá. Po dosazení hodnot hustot
a
dostaneme
.
V případě, že obě tělesa jsou kapalná je
násobným faktorem 2,4 a platí
a tudíž
.
Řešení úlohy 3.28
Nezbytná heliocentrická rychlost k dosažení Marsu má
hodnotu
, Země se pohybuje po
dráze kolem Slunce se střední oběžnou rychlostí
,
nutná rychlost kosmické sondy při
opouštění oblasti aktivity Země (sahající do
vzdálenosti přibližně 930000km) je dána rozdílem
obou rychlostí, tedy
. Minimální
počáteční tzv. startovací rychlost z povrchu Země je
určena vztahem
, kde
je
hodnota druhé kosmické rychlosti. Přechod ze
Země k Marsu se uskutečňuje po poloeliptické
přechodové dráze, velikost jejíž velké poloosy
vypočítáme
v souladu s obrázkem.
Excentricitu
přechodové dráhy určíme ze vztahu
.
Dobu letu získáme z III. Keplerova zákona
,
odkud po dosazení obdržíme hodnotu
.
Je vhodné, aby se v okamžiku startu nacházela Země v perihéliu své dráhy, kde je rychlost planety asi o vyšší než v aféliu a má hodnotu . Vyšší startovací rychlost umožňuje zkrácení dráhy letu a také výhodnější kratší rádiové spojení s případnými přistávacími moduly v okamžiku přiblížení a přistání kosmických lodí, neboť Mars je v menší vzdálenosti od Země. Kosmické sondy nesoucí na palubě Mars Pathfinder se pohybovaly po přechodových drahách blížících se hohmannovským.