Elektromagnetické záření v oblasti vlnových délek 390-760 nm nazýváme viditelné světlo, nebo jen světlo. Zcela přirozeně se nabízí otázka, proč právě tento obor záření je tím, co lidské oko vnímá? Čím se liší od ostatních částí spektra, nemohlo být tomu být jinak?

Schopnost lidského oka vidět jen část elektromagnetického spektra současně v očích laika zpochybňuje existenci jiných spektrálních oborů. Člověk se sice denně setkává s pojmy ultrafialové a infračervené záření, rádiové vlny a rentgenové záření, přesto však odvěká zkušenost nabádá Co vidím, to je, co nevidím, není. Jak se tedy nejlépe přesvědčit, že i neviditelné světlo existuje? Uvidět jej!

V přednášce se nejprve budeme zabývat fyzikálními důvody které vymezují oblast viditelného světla. Jádrem přenášky je sada fascinujících experimentů ve kterých se neviditelné oblasti elektromagnetického spektra - blízké IR a UV záření - stanou viditelnými. Nebudou však opomenuty ani fyzikální principy jevů, které umožňují konverzi neviditelné části záření na viditelnou, a posluchači se tak dozví mnohé o světle a jeho interakci s látkovým prostředím.