Zde je popsáno jak používat přístrojové a programové vybavení u 60 cm dalekohledu na MonteBoo. Obsluha není složitá a vyžaduje pouze elementární znalosti z oblasti astronomie a počítačů.
Celá obsluha spočívá jen v zapnutí napájení a obsluze několika programů na ovládání kamery a dalekohledu.
Stačí pouze přepnout červený vypínač na prodlužovacím kabelu do polohy I. Zapne se kontrolka a tim je celý dalekohled připraven k provozu bez dalších zásahů.
Můžeme dále zkontrolovat jestli vše funguje jak má. Měřidlo na zdroji motorků v noze dalekohledu by melo ukázat napětí kolem 40 V. Při zapínáni zdroje k motorkům pravděpodobně dojde při proudovém zásahu k nepatrnému pootočení motorků. U kamery by měl být slyšet větráček a svítit LED.
Na indikátoru u obrazovky počítače, který musí neustále běžet (pokud ne, je třeba jej zapnout síťovým vypínačem, nebo zastrčením zásuvky do sítě) je vidět oranžová kontrolka. Monitor pak probudíme pohnutím myší nebo klepnutím do klávesnice. Před námi se objeví obrazovka s přihlašovacím oknem. Do něj do kolonky Username zapíšeme řetězec 'observer' a tabelátorem se přepneme do kolonky Password a zadáme heslo (na tabuli, v pravém horním rohu). Po určité době se objeví pracovní plocha.
Řízení CCD kamery obstarává počítač v noze dalekohledu. Běžně se nevypíná a proto se o něj není třeba nijak starat. Pouze v případě problémů je třeba překontrolovat zda běží. Má síťové jméno jobin.sci.muni.cz.
K to mu potřebujeme 2x rychle za sebou kliknout myší na ikonku xmove. Otevře se okno ve kterém jsou uvedeny aktuální souřadnice které by měl dalekohled mít načtené z disku (případně klepnutím na tlačítko Update aktualizujeme hodnoty). Pro jistotu je třeba je zkontrolovat, což je popsáno dále. V tomto okamžiku už by měl být v provozu hodinový stroj. Měl by být slyšet jako lehké předení motoru a měla by být vidět pomalu se otáčející kolečka u rektascenčního kola. Taktéž by mělo jít ovládat dalekohled pomocí dálkového ovladače u dalekohledu.
V tomto okamžiku je vše připraveno na spuštění posledního programu. Nyní je vše uvedené do chodu a připravené k pozorování. Kamera se ovládá pomocí okýnkového programu gtknigtview. Opět 2-klikem otevřeme ikonu gtknightview, která otevře okno s hvězdným pozadím a nápisem gtknightview. Pod tím je drobným písmem napsáno že na otevření řídícího panelu je třeba na tomto okně zmáčknout pravé tlačítko myši. Po tom co to uděláme se otevře další okno s tlačítky. V tom zmáčkneme tlačítko Power. Mělo by zůstat stlačené a v terminálovém okně serveru by se mělo vypsat několik nesrozumitelných řádků. Ve spodním řádku tohoto okna by se měla vypsat informace o teplotě a stavu chlazení kamery. Pokud v menu vyhledáme Help/Info vypíší se základní informace o kameře. Pokud se objeví 'No info available' pravděpodobně se během spouštění vyskytla chyba. Znovu zkontrolujte celý postup spouštění.
V případě, že se nepodaří navázat spojení s počítačem ovládajícím kameru nepůjde tlačítko 'Power' zamáčknout. V tomto případě překontrolujeme nastavení v Preferences->Network->RemoteTo kde musí být nastaven počítač jobin. Pokud ani to nepomůže neběží počítač v noze dalekohledu.
Před vlastním použitím je vhodné zkontrolovat zjustování souřadnic dalekohledu. To lze nejsnáze provést na nějaké jasné hvězdě. Nejlépe tak, ze v xmove v horním poli napíšeme nebo v roletce vybereme nějakou jasnou hvězdu poblíž nadhlavníku. Klepnutím na GetCoo tlačítko se souřadnice v okénku se nastaví na tyto hodnoty. Zmáčknutím tlačítka Slew se dalekohled rozjede a měl by se blížit ke zvolenému objektu. V okamžiku, kdy se zastaví by měla být uprostřed zorného pole 15 cm dalekohledu a hledáčku zvolená hvězda. Pokud není jemně dojustujeme tasterem její polohu. Poté vybereme z menu Action->Calibrate. Tím je dalekohled zkalibrovaný. Pro jistotu se tlačítkem Update ujistíme, že souhlasí souřadnice hvězdy a dalekohledu. Tím máme dalekohled připraven na pozorování.
Před pozorováním je potřeba kameru vytemperovat na vhodnou teplotu. Ta je o cca 20 - 30 stupňů menší než teplota okolí. V řídícím panelu ji nastavíme v okénku Temperature (můžeme využívat levé tlačítko myši na změnu teploty o stupeň a prostřední na změnu o 10 stupů). Pak zmáčkneme Regulate button a na výpisu ve status baru můžeme pozorovat jak se teplota mění. Před vlastním pozorováním by ovšem měla být stálá, tj. ukazatel výkonu chlazení by měl být menší než 100 procent a teplota se může od nastaveného set pointu lišit nanejvíš o pár desetinek stupně.
Pořadí odstavení z provozu není nutné dodržovat, ale je doporučené tak aby mohlo být provedeno co nejrychleji. Nejprve vypneme chlazení kamery a potom začneme z parkováním dalekohledu. Z psychologických důvodů je vhodné vypínat dalekohled i kameru ze sítě najednou.
Kameru je třeba před vytažením ze sítě přestat chladit ale chlazení by nemělo být vypnuté v jednom okamžiku aby se tak předešlo teplotním šokům a tím i zničení čipu. Postupujeme tedy tak, že v kontrolním panelu vypneme (vymáčkneme) tlačítko 'Regulate'. Výkon chladící jednotky by měl klesnout na nulu a teplota by měla pomalu stoupat. Tím to je chlazení vypnuté a měli by jsme počkat několik minut se zapnutou elektronikou a větráčkem kamery před jejím vytažením ze sítě. Mezi tím zaparkujeme dalekohled
V xmove zmáčkneme tlačítko 'Quit'. Program se zeptá jestli má dalekohled zaparkovat a nebo nechat v aktuální pozici. Rozhodneme se co chceme a dáme zaparkovat. Tato volba by měla navést dalekohled do svislé polohy tak aby mířil do zenitu z důvodů deformace zrcadla. Po dojetí do parkovací polohy se program sám vypne a zmizí.
V této chvíli jsou již dalekohled a kamera připraveny k vypnutí. To provedeme přepnutím červeného přepínače do polohy 0. Měl by se přestat točit větráček na kameře a měřák napájení by měl pomalu klesnout na nulu.
Pro jistotu zkontrolujeme všechny přístroje, jestli jsou vypnuté. Nezapomeneme zkontrolovat zavření kopule a pod.
K nastavování dalekohledu na objekty slouží program xmove a k případnému jemnému doladění pak taster. Xmove umožňuje zadávat souřadnice buď pomocí předem připraveného katalogu objektů nebo přímým zapsáním souřadnic do okýnek souřadnic. Ovládání je intuitivní. Můžeme používat i jemné posuny ve směru šipek s proměnným krokem. Dále můžeme tlačítkem Info vypsát některé zajímavé aktualní veličiny spojene s dalekohledem jako jsou například obzorníkové souřadnice dalekohledu.
Tento program je určen na rychlé ovládní kamery a pro jednotlivé expozice umožňuje zobrazovat pořízené snímky přetáčet aktualně filtry a podobně. Jeho ovládání je taktéž intuitivní. Umí ovládat chlazení, expozice a filtry kamery. Nastavovat binning, použitou kameru. Je možné s ním načítat FITS snímky a zobrazovat zvětšniny a profily v malé oblasti snímku.
Pro pořizování séríí snímků ovšem gtknightview určen není. Místo něj je tu řádková utilita. Ta umožňuje pořizovat série expozic z automatickým přetáčením filtrů, změnou expozičních dob, odečítáním darkframů a podobně. Jde v podstatě o frontend ke třem jednoúčelovým programům night_exposure, night_filter a night_temperature které je možné spouštět samostatně.
Spuštění night-control bez pamaterů vypíše jednoduchý help. Ten popisuje vše co tento script dělá:
hroch@monteboo:~$ night_kontrol
NIGHTVIEW shell control 0.3.0, (C) 2001-2 F. Hroch, Monte Boo, Brno, CZ
night_control - non-interactive snapshoting with CCD camera
Usage: night_control [options] exptime1,filter1 [exptime2,filter2] ...
-oo output filename mask, default ''
-o output prefix name, default 'image'
-n number of exposures, default=1
-d dark interval, default: 0 no darks
-w wait for specified No. of seconds, integer, default:0
-b binning, default=3
-name object's name
-r select region by format: (x1,y1,x2,y2), default: full area
-c select chip, I - imaging (default), T - tracking
-v view exposed image with gtknightview
-p x0 y0 point mode
-m x y print magnitudes
-t test, only print commands, useful for background processing
-host address:port internet address server, default: local connect
-obsname observer's name
-comment some additional description enclosed in 'apostrophes'
-z compress output file
-h print help
Setting of environment variable NIGHTVIEW_HOST is equivalent to -host option.
List of possible filters: 'B' 'V' 'R' 'I' 'clear'
Strategie pozorování volíme tak, že děláme série snímků požadovaných objektů a v průběhu pozorování nebo před ním či po něm korekční snímky. Flatfieldy provádíme samostatně, ale temné snímky je nejlepší dělat v průbehu pozorování například během přejezdů dalekohledu za objekty.
Snímky ukládáme do adresáře /obs příslušející dané noci a případně vytvoříme podadresáře pro korekční snímky. Můžeme postupovat například následujícím postupem:
observer@monteboo:~$ cd /obs observer@monteboo:/obs$ mkdir 20051021 observer@monteboo:/obs$ cd 20051021 observer@monteboo:/obs/20051021$ mkdir dark
Teď již máme vše připravené na pozorování.
Například chceme udělat 13 expozic po 20 sekundách proměnné hvězdy PR Del ve V a R filtru a chceme aby se výstupní soubory jmenovaly prdel_01R.fits až prdel_13R.fits. Dále chceme, aby dalekohled pointoval na hvězdu na souřadnicích x=100, y=200 a zkratka našeho jména je JW (Johnie Walker). Pak píšeme:
observer@monteboo:/obs/20051021$ night_kontrol -n 13 -v -o 'prdel' -name 'PR Del' -obsname 'JW' -p 100 200 20,V 20,R
po určité době se vytvoří těchto 13 obrázků v nejmenším rozlišení a příslušnými názvy a v hlavičkách těchto souborů bude název pozorovaného objektu a souřadnice na které ukazuje dalekohled (tedy přibližné souřadnice této hvězdy). Uvedené parametru -v umožní zobrazovat jednotlivé snímky během expozice automaticky.
Stojí za připomenutí, že jak GTKnightview tak vsechny programy nightview komunikují s kamerou prostřednitcvím serveru, který tím pádem musí neustále běžet. To umožňuje mít tyto programy nainstalované na jiném počítači, než ke kterému je připojna kamera, na síti než server a je to oblaště vzhledem k datovému toku vhodné přes telefonní linky.