Také větrná energetika má dlouhou historii a již v dávných dobách byly budovány větrné mlýny. Moderní doba nejdříve nahradila energii větrných mlýnů energií elektrickou, a pak přišla s nápadem elektrickou energii vyrábět pomocí větrných mlýnů.
Asi první elektrický generátor poháněný větrnou turbínou byl uveden do provozu roku 1890 v Dánsku. Ve 30. letech 20. století dosahovala větrná elektrárna na Krymu výkonu 100 kW, ve 40. letech byl dvoulistý větrný agregát provozován ve Vermontu v USA (1,25 MW).
V současné době jsou nejrozšířenější elektrárny s vodorovnou osou otáčení, na vztlakovém principu, kdy vítr obtéká lopatky připomínající leteckou vrtuli. Moderní elektrárny mají většinou tři lopatky, užívají se ale i typy s jedním nebo dvěma listy.
Podle údajů UNESCO pracovalo v roce 1960 na světě více než 1 milion nejrůznějších větrných motorů převážně pro výrobu elektřiny. Zájem ještě vzrostl v 70. letech, v době tzv. ropné krize. Na výhodných místech, větrných farmách, se budují elektrárny s výkonem desítek a stovek kW. Například v Kalifornii bylo do roku 1986 zřízeno asi 14 tisíc takových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1 100 MW. Největší z nich je Altamont Pass asi 60 km severně od San Franciska. Současná rozloha celého komplexu v Alamont Pass dnes představuje asi 140 km2. Na této ploše je postaveno bezmála 7 300 turbín od řady předních výrobců, největší výkon je instalován v 100kW turbínách firmy U.S. Windpower. Až 80% roční výroby energie je tu vyprodukován během "větrné sezóny" (od dubna do září). Instalovaný výkon činí asi 750 MW a farma dokáže pokrýt spotřebu více než 800 tisíc kalifornských domácností.
Největšími výrobci větrné energie v Evropě jsou Dánsko a Německo, jejichž výrobky jsou technicky nejprogresivnější a provozně nejspolehlivější. V současné době se instalují větrné elektrárny s výkonem kolem 600 kW, ve vnitrozemí na tubusech o výšce 40- 60 m. Zvláštností nejsou turbíny s výkonem 1 MW, zkoušejí se turbíny s výkonem 1,5 MW (tubus 70-80 m).
Strategickým cílem Evropské Unie je dosažení 12% podílu z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě energie do roku 2010. Současný průměr zemí Evropské Unie činí přibližně 6%, zatímco v České republice nedosahuje ani 2%.
Např. v Německu bylo k 31. 12. 2000 celkem 9359 větrných elektráren s instalovaným výkonem 6094,8 MW, z čehož 1495 větrných elektráren bylo vybudováno v roce 2000. V sousední spolkové zemi Sasko k datu 31. 12. 2000 existovalo 413 větrných elektráren s instalovaným výkonem 300,3 MW, z čehož v roce 2000 bylo postaveno 54 větrných elektráren. Už v roce 1998 se v Sasku z větrné energie vyrobilo 2,3% celkové spotřeby elektrické energie.
V České republice se v uplynulém desetiletí projevil opačný fenomén v dynamice rozvoje větrné energetiky. Zatímco v roce 1994 bylo v ČR 12 MW instalovaného větrného výkonu, v roce 2001 už to bylo pouze 7 MW. Ke zlomu došlo v roce 1995, kdy se růst zastavil a křivka rozvoje začala mít klesající tendenci. Do roku 1995 bylo na území ČR vybudováno 24 větrných elektráren.
V současné době je v plném či částečném provozu 8 větrných elektráren s celkovým výkonem 2375 kW, demontováno bylo 5 větrných elektráren s celkovým výkonem 925 kW, mimo provoz je 11 větrných elektráren s celkovým výkonem 4920 kW. Uveďme si přehled větrných elektráren v ČR:
České větrné elektrárny mají standardní technickou úroveň, využívají některých dovezených komponent. Výrobci nemají možnost vlastního vývoje (chybí finanční podpora) a ověřovacího provozu, výrobky trpí poruchovostí. Jejich první výrobek je okamžitě chápán jako průmyslová výroba.
Největším neduhem větrné energetiky je, že se jedná o časově nestálý zdroj. Mimo to je výroba elektřiny větrem poměrně nákladná, a to navzdory tomu, že vítr fouká zadarmo. Malá koncentrace větrné energie totiž vyžaduje k dosažení potřebného výkonu velké množství jednotlivých motorů, což znamená velké počáteční investice a drahou údržbu. Navíc přistupují ekologická hlediska - velká spotřeba kvalitního materiálu na výrobu zařízení, estetické narušení krajiny a značný hluk.
Předností větrné energetiky je zejména to, že vítr je ekologický zdroj energie bez jakýchkoli odpadů. Energie větru je obnovitelná a nevyčerpatelná. Technologie je lehce zbudovatelná, po skončení provozu je lehce likvidovatelná beze stop v krajině.