Živá hmota - biomasa - vzniká přímo nebo nepřímo působením sluneční energie při fotosyntéze. Spalováním této živé hmoty dochází k uvolňování energie. Kromě toho zahrnujeme pod aktuální využití biomasy i využití některého průmyslového odpadu živého původu, např. chlévské mrvy a kejdy (dá se proměnit v bioplyn nebo kapalná biopaliva), i komunálního odpadu (kaly z čistíren, bioplyn z řízených skládek odpadu aj.).
Využití biomasy se rozdělilo do několika skupin podle toho, zda jde o biomasu suchou nebo mokrou. Od toho se odvíjejí dvě základní technologie využití: termochemické procesy (spalování nebo zplyňování) a biochemické přeměny (vyhnívání a kvašení). Energetické využití biomasy má ve srovnáním se spalováním fosilních paliv ekologický přínos zejména ve snižování emisí SO2 a nezvyšování obsahu CO2 (odpovídající množství CO2 totiž rostliny spotřebují při svém růstu).
Historicky nejstarším palivem člověka bylo dřevo. V některých rozvojových zemích i dnes kryje až 80% celkové spotřeby energie. Neefektivní spalování dřeva v kamnech nebo nedokonalých pecích vede k plenění lesů, proto se dnes volí účinnější postupy. Samo dřevo má poměrně dobrou výhřevnost. Čerstvé a vlhké vydá asi 15 MJ/kg, po vyschnutí až 19 MJ/kg. Novými metodami se dřevo drtí na prach. Po vysušení se vysokým tlakem z drtě lisují dřevěné brikety s výhřevností až 20 MJ/kg, což se blíží výhřevnosti kvalitního uhlí. K tomuto účelu se využívají rychle rostoucí a co do materiálového využití "méněcenné" stromy, např. topoly, vrby a jasany, s rychle vysychajícím dřevem. Již dvacet let jsou v některých zemích vysazovány tzv. energetické lesy a plantáže, kde rychlý přírůstek dřevěné hmoty lze plně mechanizovanými způsoby těžit a zpracovávat na biopalivo.
Pro výrobu bioplynu se dnes nejčastěji využívá chlévská mrva, kejda a zbytky rostlin po sklizni, které se nechají vyhnívat a kvasit. Po úpravách vzniká plyn, který se shromažďuje v plynojemu a slouží k vaření, vytápění aj. V současné době přibývá tzv. bioplynových stanic, které z bioplynu zajišťují kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.
Bioplyn je výhodné zkapalnit zejména pro použití ve spalovacích motorech. Tzv. bionafta se u nás produkuje zejména z řepkového oleje a mísí se i s etylalkoholem.
Podle idealizovaného odhadu odborníků by v ČR bylo možné k energetickým účelům využít ročně asi 8 milionů tun biomasy, vyrábět asi 180 tisíc tun bionafty a 9 milionů m3 bioplynu a tím krýt až jednu pětinu energetické spotřeby národního hospodářství.