Programovací jazyk Pascal vytvořil
Niklaus Wirth začátkem
sedmdesátých let minulého století. Určen byl
pro výuku programování. Tuto roli plnil a stále plní tak dokonale, že jej dodnes
mnozí považují za nejvhodnější
první programovací jazyk pro výuku programování. Naučíte-li se programovat v
Pascalu, nemůžete nic zkazit.
Je to jazyk jednoduchý a tak konstruovaný, že uživatelům přímo vnucuje dobré
programátorské návyky.
Jeho kvality mu brzy získaly obecnou popularitu i mimo oblast výuky.
Přispěl k tomu i nejrozšířenější kompilátor jazyka Pascal — Turbo Pascal firmy
Borland. V něm jsou také psány
procedury, které zde nabízím. K jejich
kompilaci by měl stačit volně dostupný Turbo Pascal verze 5.5;
stáhnout si ho můžete přímo
od Borlandu.
Na novějších počítačích (>200 MHz) je potřeba vyměnit
jednotku
CRT podle návodu, který najdete
zde (jinak bude vznikat Run Time Error 200). Musíte se také smířit s tím, že
pod operačním systémem Windows 2000 nebo Windows XP vám nebude plně fungovat
zabudovaný debugger.
Ze současných volně dostupných kompilátorů je
možné plně doporučit Free Pascal. V
roce 2005 dospěl do
verze 2. Velkou výhodou je, že existují verze pro řadu platforem (DOS,
Windows(Win32), Linux a další), takže
zdrojové texty jsou poměrně snadno přenositelné. Další výhodou je, že může
pracovat v několika režimech, mimo
jiné v režimu kompatibilním s Turbo Pascalem. Dokonce s ním získáte i vývojové
prostředí (IDE) téměř shodné
s vývojovým prostředím TP. Dopručuji proto, pokud je to možné, pracovat s tímto
kompilátorem. Protože ve verzi
pro Win32 má k dispozici všechny standardní unity odpovídající TP, měl by bez
problémů překládat všechny procedury,
včetně grafických (někdy bude snad potřebná opravdu drobná úprava zdrojového
textu). Na výše uvedené adrese
získáte rovněž velmi podrobnou dokumentaci ve formátu
html resp
pdf
(je též součástí instalačního balíku).
Při práci s BP i FP
je potřeba věnovat pozornost základnímu nastavení v IDE.
To se provede
především v položce Options\Directories.
Ve Free Pascalu doporučuji v první fázi:
V TP/BP i FP je důležité nastavení cest k
systémovým i vašim zkompilovaným UNITám. První jsou
někde v adresáři v němž je
nainstalovám kompilátor, druhé zpravidla ve vašem pracovním adresáři.
V této
položce Options\Directories můžete uvést více adresářů
oddělených středníkem.
Provedené nastavení uložíte do souboru v
položce Options\Save (do default fp.ini) nebo v Options\Save As
do souboru a
adresaře, který si zvolíte. Tuto možnost musíte využít na počítačích kde pracuje
více uživatelů.
Soubor si uložíte např. na disketu a před příštím zahájením
práce si nastavíte svoje prostředí jeho vyvoláním přes Options\Open.
Nejen úplným začátečníkům vřele doporučuji
knihu
Pavel Satrapa: Pascal pro zelenáče,
Neokortex 2000.
F (není již aktuální; čtěte následující odstavec - Fortran 95 (G95, gfortran))
Programovací jazyk Fortran (Formula
Translator) byl vytvořen v polovině padesátých let minulého století
u firmy IBM (týmem vedeným J.M. Backusem). Již z názvu je zřejmé, že byl určen
pro výpočetní práce (byly
doby, kdy počítače jen počítaly) a tomuto zaměření zůstal věrný i během dalšího
vývoje (1958 Fortran II,
1961 Fortran IV, 1977 Fortran 77, 1990 Fortran 90, 1995 Fortran 95, 2003 Fortran
2003). Až do verze F77
vyžadoval pevný formát zdrojového textu, který měl původ v děrných
štítcích do nichž se kdysi vstupy
pro sálové počítače děrovali. Velkým zlomem ve vývoji byl Fortran 90, který
dovolil používat volný formát a
zavedl řadu nových programových struktur běžných v novějších programovacích
jazycích (mnohé mají původ
v Pascalu a jeho následovnících Module 2 a Oberonu). Fortran 95 upřesnil
některé prvky Fortranu 90 a doplnil
konstrukce vhodné pro paralelní programování v souladu s dialektem HPF (High
Performance Fortran). Definice
Fortranu 2003 vyšla v roce 2004; některé kompilátory
F95 z něj přebírají několik konstrukcí jako rozšíření, úplný
kompilátor Fortranu 2003 však zatím není běžný.
Protože rozsáhlá komunita uživatelů Fortranu je z pochopitelných důvodů
(obrovské množství vypracovaných
výpočetních programů) dosti konzervativní, musí být nové kompilátory schopné
pracovat i v režimu F77.
Jestliže však s programováním začínáte, není zvláštní důvod se detailně učit F77;
stačí umět zkompilovat potřebné
procedury a zapojit je do nových programů psaných už jen s využitím moderních
konstrukcí F95. Právě pro výuku
v tomto směru je, podle mého (a nejen mého) názoru, velice vhodný jazyk F.
Programovací jazyk F je pečlivě vybranou
podmnožinou Fortranu 95. Obsahuje jen moderní konstrukce Fortranu 95
a vhodně volenými omezeními nutí uživatele k displině programování. Pro
začínající programátory, kteří se míní věnovat
především výpočetní praxi, může být proto vhodným prvním programovacím jazykem.
Práce na programech v jazyku F
nebude ztracená při přechodu na Fortran 95. Platí, že program napsaný v jazyku F
musí být možné zkompilovat libovolným
úplným kompilátorem Fortranu 95.
Kompilátor jazyka F je volně přístupným
produktem Fortran Company. Existuje
ve verzi pro Windows i Linux a ke stažení je
přístupný zde. Protože v češtině
zatím neexistuje (pokud vím) snadno dostupná učebnice Fortranu 95 (o jazyku F
nemluvě),
začal jsem psát pro naše studenty příručku Začínáme
programovat v jazyce F. I když není ještě dokončená, rozhodl jsem se
existující fragment zveřejnit, protože základní informace již poskytuje.
Zde také v dodatku A najdete potřebné informace o
instalaci kompilátoru F a práci s ním.
Fortran 95 (s kompilátorem G95 a Gfortran)
Počátkem března 2006
došlo u Fortran Company k zásadní změně: kompilátor jazyka F popisovaný v
předchozím odstavci byl
stažen a nahrazen balíkem Fortran Tools,
který obsahuje jazyk F na bázi volně šiřitelného
kompilátoru G95 . Přesněji: balík
prodávaný na CD obsahuje G95, zdarma lze stáhnou balík obsahující jen F
vytvořený na bázi G95 (stáhnout si ho můžete také
zde). Balík kromě kompilátoru obsahuje napojení na
vývojové prostředí Photran verse
3.x (je třeba je stáhnout zvlášť), řadu
užitečných knihoven a hlavně velmi cenný soubor dokumentace.
Podstatné ovšem je, že
syntaxe této verze jazyka F se od
předchozí v některých bodech liší; někdy ji mírně
rozšiřuje, ale
na druhé straně zase, podle mého názoru, zbytečně omezuje. Zcela chybí příkaz
GOTO (a s ním i CONTINUE), není možný
užitečný a přehledný jednořádkový IF-příkaz, v úvodu nesnese deklaraci IMPLICIT
NONE (protože ji automaticky předpokládá,
ale může chybět při překladu jiným kompilátorem) atd. Domnívám se, že
syntaxe této verze je v souladu s prací kompilátoru
G95 s klíčem -std=F. Pro uživatele Windows může být nepříjemné, že tato verze
balíku Fortan Tools pracuje v prostředí
cygwin (emulace unixovského prostředí ve
Windows).
V této situaci pokládám za rozumnější přejít
přímo na volně dostupný kompilátor G95. Binární verze (velmi často
aktualizované) je možné si pro nejrůznější platformy stáhnout
zde. Pro uživatele Windows, kteří nemají
nainstalované
prostředí cygwin je nejpohodlnější instalátor
g95-MinGW.exe (položka menu
Self-extracting Windows x86). Pracuje
v prostředí MinGW ("Minimalistic GNU
for Windows"). I když máte třeba prostředí MinGW
nainstalované, zdá se mně
průhlednější instalace do samostatného adresáře (např. D:\G95)
i se vším potřebným z MinGW (stačí při běhu instalátoru
odpovědět "OK" na dotaz "Install MinGW Utilities and libs?").
Jestliže ještě v tomto adresaři vytvoříte podadresář Sc a
zkopírujete do něj editor SciTe s nezbytným příslušenstvím
odsud a provedete drobné změny v souboru Sc95.bat
podle
vaší konfigurace, můžete začít pracovat podle Začínáme
programovat ve Fortranu 95.
V dodatku A této příručky je popsána podrobněji instalace G95 a základy
práce s tímto kompilátorem; v dodatku B
je pak popis instalace
editoru SciTe a jeho navázání na G95.
Dodatek - září 2010.