Stojí tu muži
s odhodlanou tváří
a v duši mají smutně tesklivo
oči však přesto radostně jim září
ti muži stojí frontu na pivo
Ať kruté horko, přec bys je tu našel
nedbají na mráz ani na zimu
snad mají chřipku, angínu či kašel
možná že těžce churavějí na rýmu
Lásku jim dávno serval s jejich skrání
krvavý polibek, co srdce vyplenil
své místo v řadě stále pevně brání
jim život v půllitru se naplnil
A když pak přijde doba otvírací
slza jim skane z otrlého oka
k výčepním pultům se ti muži vrací
dokud jim nedaj posledního loka
Já o tom píšu baladu tu pivní
oko mé dojetím už slzní
zatímco žaludek mi blivní
a proto zapiju tu vzletnou píseň plzní