V poslední době jsem si povšiml, že si každý zvrhlík na netu musí psát na své stránce nějaký zápisnik plný zážitků. A tak budu psát deníček taky abych byl in a bude nejvtipnější a nejbizardnější a také zcela pravdivý a navíc ze života. Už se těším, jak si ho po čase prečtu a zjistím, jak je můj život šedivý, prázdný a obyčejný, sakra, abych se šel opííít. Ha.
 

Pokud vás snad nezajímají přiblblé bláboly můžete zpět na hlavní stranu. Ale moc si nepomůžete.

SOBOTA 10 V poslednich dnech se sem divalo i par lidi, coz trochu rozprasilo mou nechut sem neco smolit, takze jsem napsal aspon tuhle vetu o nicem.
PATEK 9 Blbej den, jsem nastvanej. Večer, místo abych sel do hospody jako kazdej slusnej člověk, sedím doma a koukám na TV. Hnus. Jediný, co mě rozveselilo, byla reklama, ve které nějakej chlápek sbíral v tropické dzungli černý rybíz a vcucl ho přitom pohyblivej písek nebo co to bylo. Fakt skvělá. No a ponaučení: Rybíz sbírejte sousedům v zahradě, je to bezpečnějsí a zlepsuje to mezilidské vztahy.
CTVRTEK 8 Dosel jsem do prace a hned zajimavy objev. V mem hrnicku na kafe zatim vesele vybujela vzrostla plisen jako pekny symbol me pracovni aktivity. Jako pravy milovnik prirody jsem si ji chtel pestovat dale, az bych mel nejvetsi plisen na celem svete, ale prizemni lide me donutili hrnicek vymyt. Tak konci velci lide a velke plany...

STREDA 31 Krive srustam. Sem se stejne nikdo nedivaa, tak jsem aspon na zadost nejmenovane osoby pridal neznameho turistu.

STREDA 24 Jsou tu mile sestricky, divi se, ze mam tu kost zlomenou potreti.
Vecer chci jet domu, ale ridic autobusu ma asi v hlave nasrano, nejdriv me posle pro listek a pak ujede...
UTERU 23 Krasny den. Bylo krasne, svitilo slunicko, ja neodolal a vyrazil na mensi vylet na kole. Vysplhal jsem na kopecky u Vidne, ze kterych byl krasny vyhled na cele mesto a jeste krasnejsi sjezd. Krasne jsem se ritil dolu, krasne preletel pres riditka a ted mam krasne zlomenou klicni kost. O fotak.
PONDELI 22 Doma jsem našel knihu z fakultní knihovny a už si ani nepamatuju, kdy jsem ji zapůjčil. To zas bude pokuta.
Stop do Vídně vyšel nad očekávání dobře, vezl mě správce od knížete Schwarzenberga a celou cestu vykládal o politice v Rakousku. Moc se to od nás nelišilo...
NEDELE 21 Výhra 3:0 nad B-týmem Králova pole nás posadila do čela farni ligy. Příš tě hrajeme s jejich áčkem, asi nejsilnějším týmem ligy. Snad se moc neukážou.
SOBOTA 20 Všechno špatně, to je zase den.
PATEK 19 S Vlastíkem připravujeme výlet na začátek listopadu, prozkoumáme tajemný Tríbeč.
Postupem času sem přidám stránku, která poodhalí celou Záhadu Blair Witch Tríbeč...
CTVRTEK 18 Včera jsem šel na první trénink jednoho místního amatérského fotbalového týmu.
Na trávě. Všichni měli drahé značkové kopačky a já tam vesele klouzal ve svých roztrhaných botkách od čínana. Při každém pokusu o kličku jsem uklouzl a spadl, zatímco když jsem se pokusil vystřelit, tak jsem spadl taky. Ve finále mě obehrála ženská, a to mě vnitřně zlomilo, ba i slzy jsem měl na krajíčku.
A místo zápasů můžu tak hrát v parku kuličky.
STREDA 17 Brácha mi poslal zajímavý mejl:
Nazdar bratre,
abych ti udelal radost, budu tve stranky navstevovat casto, ty se pak
muzes chlubit pred svym kamaradem vyssi navstevnosti. Znas restauraci
Pohoda? Jestli ne, tak vez, ze nazev neodpovida realite - vrcholne
neprijemny pinkl; host u vedlejsiho stolu zvracejici prave, kdyz jsme
jedli; a perlicka na konec : Na zachode byli v muslich misto umelych,
vonicich a dezinfikujicich napodobenin opravdove citrony nakrajene na
platky, coz jsem jeste nikdy nevidel. Jinak se tu taky nic moc nedeje
takze zatim
Cau.
UTERY 16 Když se člověk vsadí, tak se hned všechno posere.
Neboli, když se nevsadí, tak se to samozřejmě posere taky, ale méně to vadí.
PONDELI 15 Z Ustavu snad dostanu další peníze. Samou radostí jsem si říkal, že bych mohl začít něco málo dělat.
SOBOTA a NEDELE Akce zvaná Prase na kuřecích nožkách. Jednoduše řečeno, chlastá se a žere co to jde a zakrývá se to pobytem v poetickém prostředí okolí Humpolce.
PATEK 12 Našel jsem na netu anglickou i českou verzi Stopaře, to mě zajímá, kdo se s tím opisoval. Na anglickou nejde dát odkaz, tak jsem ji stáhl, je to obé přímo na hlavní stránce, tak čtěmež.
CTVRTEK 11 Vymyslel jsem nové anglické slovo a pak se hrozně divil, že neznám jeho výslovnost.
STREDA 10 Napsala mi němka jménem Katalin Gaal-Nagy a ještě se ptá na věci, kterým sám nerozumím. Tak to dopadá když člověk rozdává správnej email.
UTERY 9 Počítačové centrum na universitě (té vídenské) rozdává počítače zdarma. Skutečně. Zakoupili si totiž cluster s 80-ti nadupanými PCčky a tak se zoufale zbavují starých pracovních stanic. My získali čtyřprocesorovou Alphu Powerstation a tak jsem se pro ni s Rainerem vydali.
Osmdesát počítačů, to je hukot. Když jsme do toho sálu vešli, myslel jsem, že to je snad aerodynamický tunel, či že jim tam řádí menší tornádo. Ale sebrali jsme odvahu a naši Alphu a kodrcali s ní po budově university. On to je totiž pořádnej stroj, zvíci almary a vážící přes padesát kilo, a tak si jezdí po vlastních kolečkách.
Nyní by se asi hodilo nějaké hrůzostrašné pokračování jak nám Alpha ujela, narazila do šaliny, která vykolejila a zdemolovala několik budov. Jenže se nic nestalo. Vůbec nic. Takže to celý nemá žadný smysl.
PONDELI 8 Rozhodl jsem se, že dostanu své kolo do Vídně.
První fáze byla přepravit vlakem mě i kolo na hranice. Oděn do omšelých kratasů a obut do apartních kožených botek jsem již na nádraží budil zaslouženou pozornost. V zavazadlové pokladně se mi věnovaly hned dvě zřízenkyně a uklidnovaly mě slovy "Neboj, kolečko bude v pořádku, běž hezky do vláčku". A tak jsem zanechal bicykl v jejich spárech a šel si zakoupit denní tisk. Kdepak asi mé kolečko skončí? přemítal jsem ve vlaku.
Zelezničáři překvapivě nezklamali a tak jsem po hodince stál s kolem v Hevlíně. V klidu jsem vyjel, přes hranice přejel po cyklostesce do Laa a zamířil svůj kočár do Vídně. Jenže po chvíli začalo kolo divně plavat a já tušit, kolik uhodilo. Rychlý pohled na prázdnou pneumatiku vše potvrdil. Jal jsem se posuzovat nemilou příhodu jadrnými , ba i dokonce sprostými výrazy. Když mě už žádná neslušná slůvka nenapadala, začal jsem jednat. Snad nalézt nějaký zpropadený cykloobchod, jehož proradný majitel tu po silnicích rozsypává hřebíky a sklo. Až já ho najdu... Jenže nenajdu. Obyvatelé tohoto bohem zapomenutého městysu se jazyku anglickému nenaučili a houfně utíkali před mým hněvem. Bloudím po městě a jediný výsledek je nalezení české padesátikoruny na zemi. Co ted? Nakonec jsem se omezil na ukazování prázdné pneumatiky a mimické představení s názvem Výměna duše. Mělo úspěch.
Po hodině jsem opuštěl hnusné Laa a novou duší. Soumrak se blížil a já, nemaje světla ani blikačky, jsem se musel pořádně opřít do pedálů. Nabral jsem ohromující rychlost, jenže po deseti kilometrech přišla únava. A už mě neopustila, takže do Vídně jsem dorazil za tmy a polomrtvý. Příště jedu vlakem.
NEDELE 7 Farní liga v kopané. Máme obrovskou formu, protože jsme rozdrtili nebezpečný tým z kostela sv.Michala 3:1. A byl to kvalitní útočný fotbal, to by ti dřeváci reprezentanti koukali.
SOBOTA 6 Mrznu na kole a pak sleduju fotbal. Nechápu, proč si všichni myslí, že naši hráli s Bulharskem nějak skvěle. To pouze Bulhaři neměli žádnou obranu, to se pak dávají branky. V hospodě ovšem s touto myšlenkou příliš úspěch nemám.

PATEK 5 Ale, mejlík od GloTziho. No jo, jenže místo obrázku zvrhlých blondatých děv otevřeně vystavujících své mrzké půvaby jen nějaká neslušná básnička o Karkulce. Tak jsem našel alespon tenhle obrázek, není sice nemorální, ale taky se mě líbil.
Včera jsem zašel na domlouvání termínů prednášek. Chvíli se dohadovali a pak mi zdělili, že přednášky začnou 9. listopadu. Vánoční prázdniny začínají 17. prosince, to se teda nepřetrhnou... A nebo že by se tu od studentů čekalo, že budou studovat?
CTVRTEK 4 Sprostý obrázek stále nikde.
STREDA 3 GloTzi mě už dlouho neposlal nějaký neslušný obrázek. To má dovolenou nebo to už zakázali?
Navíc jsem se už podruhé zapomněl poptat po matracích, a tak budu druhou noc spát na zemi. Ale má to i své výhody, děvy z kolejí mě litují, zatímco já se tvářím ja drsný a ošlehaný chlapík.
UTERY 2 S Palomou jdeme na obed a pak hledame nejakou kancelar jen proto, aby nas tam nerudna urednice servala a oznamila nam, ze mame zaplatit administrativni poplatek 500 ATS. No nekupte to, za ty penize.
Vecer uz spim na svem pokoji a spolubydlici je z Olomouce, takze zadne etno.
PONDELI 1 Kriticky den. Absence spanku se krute projevila, neni mi dobre a v autobuse okamzite usinam. Na hranicich si me rakousky celnik dlouho zkoumave prohlizi. Asi proto, ze v pasu zelenej nejsem.
Vecer prichazim na koleje s ocekavanim noveho bytu, stary jsem uz v patek vyklidil. Hledam nejakou zodpovednou osobu a kolemjdouci student mi rika, ze uz je davno pryc a neprijde. Proklinam ho a premyslim co ted, kdyz me oslovuje fesna slecna. Vysvetlim ji svou situaci a za chvili uz mam kde prespat. Chvili si povidame (jmenuje se Paloma a je ze Spanelska), ale po chvili zcepenim v posteli.
 

NEDELE 30 Party na kolisti. To jsem si zase dal, vsichni by furt jen chlastali a clovek pak ani nespi.
SOBOTA 29 Uzivam si.
PATEK 28 Odbyl jsem si svuj talk na Wien2k workshopu a utekl pred dotazy do Brna.
CTVRTEK 27 Hnusnej, zavsivenej imbecilni linux, uz na to nemam nervy, ten pocitac si zaslouzi sesrotovat. Grrrrr. Po nekolikatihodinovem boji se na mne usmaly ceske napisy a ceska okynka, ja si zaplesal, jak konecne zacnu psat cesky, zacinam psat ano krasa dlouhe a, dlouhe i, ted neco s hackem, ale CO TO???!!! Hacek neni a nebude, sakra co deje????? Proste mi nekdo ukradl hacky, at mi je okamzite vrati, nebo budu vsude chvalit MS Windows. Ty hacky maji, nee jako nejaka kulhajici hnijici napodobenina operacniho systemu, fuj.
STREDA 26 Pisu divne mejly a dostavam divne odpovedi. A celkove je me nejak divne, asi na me leze nejaka divna nemoc. Alespon se snazim nainstalovat si cestinu do linuxu.
UTERY 25 Zapsal jsem se do dalsiho rocniku a zmizel do Vidne.
PONDELI 24 Dekan mi dal specialni termin, takze stale studuju. Trikrat huraaa, huraaa, huraaa

Ted je to dlouho nuda, snazim se zurive pripravit na konferenci na Sardinii, takze pracuju do noci a nic se mi nedari, takze jsem neustale velmi sprosty a rozezleny. Nejhorsi byla tiskarna, ta me rozpalila do bela, musel jsem uklidnit snem, jak do ni kopu, triskam baseballovou palkou a nakonec hazu z okna jeji trosky. A ma to, potvora, to jsem ji to dal, cha.
Zato z konference se vyklubala obrovska zranice v exkluzivnim primorskem letovisku, tolik jidla jsem snad v zivote nevidel. Vsichni jedli testoviny, salaty a ovoce, a tak jsem byl se svymi vynalezy jako veprove s kurecim za nebezpecneho zvrhlika. To se mi libilo, takze jsem po par vinech sezral i chobotnicku a hada, to koukali che.

PATEK 7 Stopuju z Vidne domu a hnedle se zadaril ojedinely rekord. Stop za minus pul minuty - sel sem po silnici, nestopoval a zenska me predjela a pockala, nez k ni tech sto metru prijdu, chaachaaa to je k neprekonani!!
CTVRTEK 6 V obchode pod kancelari maji pod nazvem AltBrunner tradicni Starobrno. A za 9 ATS! Neslo odolat.
STREDA 5 Prvni krivka z VASPu. Skoda, ze nevim co dal, takze se akorat akorat brouzdam po netu. Den se line plazi, jen kolega Chan z Chiny neustale vesele brebenti. Kazdy nove objeveny prikaz LaTEXu mu udela opravdovou radost, zatimco problemy resi volani "Wolfgang, Wolfgang" (dalsi kolega, ovsem pouze z prozaickeho Rakouska) a ve volnych chvilich slibuje, ze nam neco uvari.
UTERY 4 Zacinam pracovat, tedy pocitat ve VASPu, coz jest package for ab-initio quantum-mechanical molecular dynamic simulations using pseudopotencials and a plane wave basis set. Strucne receno- je to lehky a vyzivny.
A kdyz to pocitalo, tak jsem nasel tuhle motivujici stranku o poetice Zakarpatske Rusi. Oleg, muj spolubydlici tam dela lesnika, beeeeeeee, ja chci taky.
PONDELI 3 Jedu do barbarskeho Rakouska, radsi tedy beru vsechno jidlo a vyba`eni s sebou. Mam pro ne take zrcatka a korale, snad je leskle predmety potesi a nesezerou me.
Hmmm, vypada to tady mirumilovne, jenomze jsem nestihl otevraci dobu v ubytovaci kancelari, a tak netusil kde budu spat. Nastesti se pozdeji vse vyresi a navecer ziskavam klice od hnusne draheho bytu. Vecer se seznamuju se spolubydlicim z Ukrajiny a povidame si nad chlebem a salamem. Po formalnich skolnich otazkach se pta na Temelin (konecne se CR proslavila), nakonec se trumfujeme, kdo ma levnejsi cinskou polivku. Vyhral. Nas bytecek je solidni a skoro v centru, takze nasi sousedi bydli v Parlamentu (viz foto).

nedele 2 V jedenact vecer si balim v rozpacitem ocekavani veci do Vidne.
sobota 1 Po tydnu plnem spolecenskych udalosti a nedostatku spanku s nimi spojeneho uz usinam i na becce v desti, to sem zas nekam jel.
 

SRPEN 2001
 

utery 21 az do zari Priprava na Socrateovskou staz ve Vidni, tj. shaneni vseho mozneho i nemozneho, zbytecne nervovani a zjistovani, kde, co zadira....Do toho dva dekanske terminy z tech zku....... pitomych pos...... hnusnych praktik, dovoleny na vsech institucich, ktery zrovna clovek potrebuje a desive se blizici konference.
Hu, jsou tu vlastne i dobre zpravy - policajti me nasli ukradene kolo. Skoda, ze jsem se to dozvedel asi dve hodiny po koupi noveho za drahy peniz. To neni ironie osudu, to ukazuje, ze osud je cynickej hajzlik.
pondělí 20 Pro silné povahy: Běžte do banky s vkladem v různých cizích měnách, který chcete poslat do zahraniční banky. Můj referenční čas je 50 minut v kvapíkovém tempu se všemi náležitostmi připravenými.
neděle 19 No nic moc...
sobota 18 Můj zápisníček byl obviněn z možné podjatosti a neobjektivity. Pche. Ted teprve jsem chtel byt poradne neobjektivni, ale je to CENSORED, jelikoz jsem citlivy chlapec.
čtvrtek 9 - pátek 17 Doma mě vítají jako bych se vracel z války, snažím se vyřizovat všechno co tu leželo ladem, dělám ze sebe pitomce na rakouském konzulátě a nějak příliš moc dlím v hospodách. Nic nestíhám a stejně jedu s Verčou na chatu, prostě hrůůůůza.
STŘEDA 8 Posnídáme s hostiteli a spěcháme na dálnici. Jedeme až do Vídně a tam jen úděsné čekání na výpadovce na Brno, spousta prázdných aut a nikdo nebere. Fuuuj. Až veselý český pár a závěr na LF.
ÚTERÝ 7 Stop začínáme na hranicích za Oradeou. Za dvě a půl hodiny nikdo naším směrem, to je začátek. Jdeme 10 km na vlak a pojíždíme aspoň jednu zastávku. Ještě hodinu čekáme, pak už vysvobození a další večer v Budapešti. Mladšího páru se Verča ptá na autobus a po kratším rozhovoru máme ubytování. Byt je malý, ale dům má krásnou střechu s výhledem na Budapeš, kde v klidu usínáme.
PONDĚLÍ 6 V noci řádí děsivá bouřka, stan se prohýbá ale vydržel. Pak už návrat. Místo autobusu nás vozí dodávky, spíme ve vlaku, procházíme v noci nádherné univerzitní město Cluj, které si s žádný evropským nezadá a dorážíme do Oradey.
NEDĚLE 5 Vlak jede mezi devátou a desátou, a tak dostáváme ještě bohatou snídani a slivovici. Trošku se obáváme, jestli to nebudou chtít zaplatit, jenomže oni se nám ještě snaží vnutit peníze na cestu... Fotíme se s hostiteli a přijíždí vlak. tedy vlak, drezína ze staré Fordky s Rumuny a několika německými turisty na korbě. Místo žádosti po lístku dostáváme panáka slivovice, to snad už není možný. Po skvělé jízdě se loučíme a jdeme na místní dominantu Toroinagu (1940m). Koupeme se pod splavem a pak už znaveně stoupáme. Těžké, jdeme potokem, cesta nikde. Naviguje nás stará babička a bača a tak stíháme západ slunce na vrcholu.
SOBOTA 4 Krutý den. Stoupáme na hřeben, únava, vedro a dochází vodu. Žízniví se dereme klečí a zastavujeme až u potůčku. Koupeme se v Evině tůňce o rozměrech 10x10cm.
Následuje rozchod. Zůstávají jen nejsilnější ( já s Verčou ) a ochablý zbytek jde po hřebeni na vlak.
My dobýváme Pietrosul (1850m) a sestupujeme drasticky svahem do ůdolí. Zachraňuje nás cesta po které k večeru dojdeme do údolíčka s říčkou a stylovou dřevařskou úzkokolejkou. U domku se ptáme, kdy pojede zítra vlak a po chvíli získáváme informaci, chutnou večeři o dvou chodech a neustálý přísun domácí slivovice.
PÁTEK 3 Honza s Hossym nejsou schopni jakéhokoli rychlejší pohybu, ležíme ve vesnici u říčky, kterou sjíždějí místní děti na pneumatikách. Odpoledne nás dva asi desetiletí kluci zvou na projížďku. Jdu s Honzou a chlapci nás asi považují za fajnšmejkry, zcela pomíjejíce naše nejisté úsměvy. Zavrhují obyčejnou trasu a vedou nás do peřejí výše po proudu. Kupují nám ještě zmrzlinu a připojuje se místní děva v upnutých šatech. Samotná jízda je fantastická, neustále se všichni smějeme, křičíme, padáme z pneu a řeka nás vláčí po kamenech. Dojedeme, držíme se za naražená místa a přitom se furt smějem. Souznění.
ČTVRTEK 2 Budí mě kráva, která se nás s Verčou snaží spást. Asi jsme velmi chutní. Další bučí na probudivší se Božku a zbytek se popásá rozpačitě nedaleko. Přesto vycházíme do vesničky Repedea. Sestup jsem si jako správný drsňák zpestřil cestou korytem potoka. Bylo to nejen delší, ale i neschůdné, takže jsem již po chvíli klouzání po kamenech, švihání větví, jehličí za krkem a pádů do potoka poznal, jak úzká je hranice mezi drsňákem a blbem.
Repedea se tvářila nezáludně, ale. První hospoda a piva s jedinou partou Čechů, kterou jsme potkali. Další hospa a dvě piva s místíma. Konečně se vydáváme na cestu a hle. Točený pivo. Nelze odolat, ani zůstat u jednoho. Já, Hossi a Honza jsme notně posíleni, ale přesto vyrážíme do hor. Jenže potkáváme svatební průvod a po chvíli jdeme přímo uprostřed jsa hodně obdarováváni místní pálenkou. A konec? Spíme u ukrajinské rodiny na seníku, Honza společensky velice unaven v pokoji a Hossy pořádá jednotlivé chody na veselici v místním kulturním domě.
STŘEDA 1 Od bači kupujeme veliký ovčí sýr, který nás bude doprovázet až do konce. Zdolaná nejvyšší hora Maramureše Farcau (1960 m), chůze v bouřce a čvachtání v botách. Večer spíme poblíž salaše a děti nám nosí všeliké komodity jako mléko, smetanu, fazole...
 

CERVENEC 2001