PONDĚLÍ 23, UTERY 24 Příprava, zejména dohady kam pojedeme.
STŘEDA 25 Slavnostní odjezd. Zadíráme hned v Brně na dálnici, nahání
nás Policie ČR ( a pak µe nic nedělá...), ale později se nečekaně v±e v
dobré obrátilo a večer jiµ zpestřila prohlídka noční Budape±ti. Zařící
paláce nad Dunajem, metro připomínající zbloudilou ±alinu a spánek za konečnou
autobusu č. 25 za útoků zavilých komárů.
ČTVRTEK 26 Pohodový stop. Dostaváme zmrzlinu, prohlíµíme zasněný Debrecen.
Sraz se zbytkem (Kája, Eva, Boµka, Honza, Ví#a, Hossi) je půl kilometru
před celnicí vlevo, coµ v reálu představuje nelákavý podmáčený sad. Nikde
nikdo, jsme asi stra±ně dobří. Jenµe aµ do večera se nikdo neobjevuje, tak
skvělí snad ani být nemůµeme?!
PÁTEK 27 Překvapení. Skutečně jsme se se±li.
SOBOTA 28 Vyráµíme do hor. Původni plan cesty padl jiµ po chvilí, dereme
se bestiálním svahem, potíme v kopci a netu±íme, kam vlastně jdeme - černobílá mapa 1:270000
staµená z netu je opravdu symbolická. No začátek se prostě povedl. Taky první
večeře nad ohněm, první souboje u e±usu i první výhledy do kraje.
NEDĚLE, PONDĚLÍ 30 #ádní turisté ani Če±i, jen bačové a pasáci, hmm pasáčci. A pohraničníci, na±těstí
rumun±tí. Ptáme se jich na cestu, chvíli vysvětlují, ale patrně se jim
v na±ich tvářích nepodařilo najít nějaké známky inteligence, takµe máme několik
hodin akční doprovod. I se samopalem
ÚTERÝ 31 Odpočinkový den. Stavíme hráz, rácháme se, blbneme a navečer
trochu stoupáme zpátky do kopců.
STŘEDA 1 Od bači kupujeme veliký ovčí sýr, který nás bude doprovázet
aµ do konce. Zdolaná nejvy±±í hora Maramure±e Farcau (1960 m), chůze v
bouřce a čvachtání v botách. Večer spíme poblíµ sala±e a děti nám nosí
v±eliké komodity jako mléko, smetanu, fazole...
ČTVRTEK 2 Budí mě kráva, která se nás s Verčou snaµí spást. Asi jsme
velmi chutní. Dal±í bučí na probudiv±í se Boµku a zbytek se popásá rozpačitě
nedaleko. Přesto vycházíme do vesničky Repedea. Sestup jsem si jako správný
drsňák zpestřil cestou korytem potoka. Bylo to nejen del±í, ale i neschůdné,
takµe jsem jiµ po chvíli klouzání po kamenech, ±vihání větví, jehličí za
krkem a pádů do potoka poznal, jak úzká je hranice mezi drsňákem a blbem.
Repedea se tvářila nezáludně, ale. První hospoda a piva s jedinou partou
Čechů, kterou jsme potkali. Dal±í hospa a dvě piva s místíma. Konečně se
vydáváme na cestu a hle. Točený pivo. Nelze odolat, ani zůstat u jednoho.
Já, Hossi a Honza jsme notně posíleni, ale přesto vyráµíme do hor. Jenµe
potkáváme svatební průvod a po chvíli jdeme přímo uprostřed jsa hodně obdarováváni
místní pálenkou. A konec? Spíme u ukrajinské rodiny na seníku, Honza společensky
velice unaven v pokoji a Hossy pořádá jednotlivé chody na veselici v místním
kulturním domě.
PATEK 3 Honza s Hossym nejsou schopni jakéhokoli rychlej±í pohybu,
leµíme ve vesnici u říčky, kterou sjíµdějí místní děti na pneumatikách.
Odpoledne nás dva asi desetiletí kluci zvou na projíµďku. Jdu s Honzou
a chlapci nás asi povaµují za fajn±mejkry, zcela pomíjejíce na±e nejisté
úsměvy. Zavrhují obyčejnou trasu a vedou nás do peřejí vý±e po proudu.
Kupují nám je±tě zmrzlinu a připojuje se místní děva v upnutých ±atech.
Samotná jízda je fantastická, neustále se v±ichni smějeme, křičíme, padáme
z pneu a řeka nás vláčí po kamenech. Dojedeme, drµíme se za naraµená místa
a přitom se furt smějem. Souznění.
SOBOTA 4 Krutý den. Stoupáme na hřeben, únava, vedro a dochází vodu.
#ízniví se dereme klečí a zastavujeme aµ u potůčku. Koupeme se v Evině
tůňce o rozměrech 10x10cm.
Následuje rozchod. Zůstávají jen nejsilněj±í ( já s Verčou ) a ochablý
zbytek jde po hřebeni na vlak.
My dobýváme Pietrosul (1850m) a sestupujeme drasticky svahem do ůdolí.
Zachraňuje nás cesta po které k večeru dojdeme do údolíčka s říčkou a stylovou
dřevařskou úzkokolejkou. U domku se ptáme, kdy pojede zítra vlak a po chvíli
získáváme informaci, chutnou večeři o dvou chodech a neustálý přísun domácí
slivovice.
NEDĚLE 5 Vlak jede mezi devátou a desátou, a tak dostáváme je±tě bohatou
snídani a slivovici. Tro±ku se obáváme, jestli to nebudou chtít zaplatit,
jenomµe oni se nám je±tě snaµí vnutit peníze na cestu... Fotíme se s hostiteli
a přijíµdí vlak. tedy vlak, drezína ze staré Fordky s Rumuny a několika
německými turisty na korbě. Místo µádosti po lístku dostáváme panáka slivovice,
to snad uµ není moµný. Po skvělé jízdě se loučíme a jdeme na místní dominantu
Toroinagu (1940m). Koupeme se pod splavem a pak uµ znaveně stoupáme. Těµké,
jdeme potokem, cesta nikde. Naviguje nás stará babička a bača a tak stíháme
západ slunce na vrcholu.
PONDĚLÍ 6 V noci řádí děsivá bouřka, stan se prohýbá ale vydrµel. Pak
uµ návrat. Místo autobusu nás vozí dodávky, spíme ve vlaku, procházíme
v noci nádherné univerzitní město Cluj, které si s µádný evropským nezadá
a doráµíme do Oradey.
ÚTERÝ 7 Stop začínáme na hranicích za Oradeou. Za dvě a půl hodiny
nikdo na±ím směrem, to je začátek. Jdeme 10 km na vlak a pojíµdíme aspoň
jednu zastávku. Je±tě hodinu čekáme, pak uµ vysvobození a dal±í večer v
Budape±ti. Mlad±ího páru se Verča ptá na autobus a po krat±ím rozhovoru
máme ubytování. Byt je malý, ale dům má krásnou střechu s výhledem na Budape±#,
kde v klidu usínáme.
STŘEDA 8 Posnídáme s hostiteli a spěcháme na dálnici. Jedeme aµ do
Vídně a tam jen úděsné čekání na výpadovce na Brno, spousta prázdných aut
a nikdo nebere. Fuuuj. Aµ veselý český pár a závěr na LF.