Mezinárodnímu týmu vědců, jehož členy byli i Ondřej Caha a Jiří Růžička z Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty MU, se podařilo publikovat v závěru loňského roku v časopise Nature výsledky experimentální práce, která se zabývala charakterizací vlastností materiálů, které vedou elektrický proud pouze na povrchu a jinak se chovají jako izolanty.
Článek s názvem „Large magnetic gap at the Dirac point in Bi2Te3/MnBi2Te4 heterostructures“ byl zveřejněn 18. prosince 2019. Pojednává o testování a charakterizaci materiálů, které jsou schopny přenášet elektrický signál beze ztrát. Ověřovány byly vlastnosti telluridu bismutu s příměsí manganu. Tento materiál je uspořádán ve vrstvě o síle pěti nebo sedmi atomů (to je asi jednoho nanometru). Vrstvy o sedmi atomech se tvoří právě díky přidání manganu, který se do struktury zabudovává přednostně ve středu vrstev o sedmi atomech. Právě to zlepšuje požadované vlastnosti a strukturu látky, která je tak odolná vůči vnějším vlivům a její činnost se dá regulovat.
Další informace najdete v článku v magazínu M.
V novinkách z CEITECu zde.
Celý článek v Nature zde.
Spolupráce napříč týmy přináší nové poznatky v chemii plazmatu. V rámci projektu GAČR vedeného doc. Pavlem Dvořákem se na našem ústavu sešli odborníci z několika výzkumných skupin, aby společně testovali pokročilé plazmové a plamenové atomizátory pro stopovou prvkovou analýzu.
Simon Dap z Laboratoire LAPLACE, Université Paul Sabatier (Toulouse, Francie), opět spolupracoval s kolegy ze skupiny Diagnostika a modelování plazmatu, Ústavu fyziky a technologií plazmatu a centra CEPLANT. Společně se věnovali experimentům, které navazují na výsledky jeho loňské návštěvy. Zaměřili se na měření koncentrace volných atomů kyslíku v DBD výbojích v atmosféře CO₂ pomocí metody TALIF (Two-photon Absorption Laser Induced Fluorescence).
