Za výsledek zdokonalování pozorovací astronomie a systematičnost výzkumu oblohy lze považovat objev Uranu, i když tato planeta byla již pozorována nevědomě dříve. Anglický astronom německého původu, jehož rodové kořeny sahají až na Moravu (děd Abraham Jelínek - Hirschel) Frederick William Herschel (1738 - 1822) započal s pravidelným pozorováním oblohy roku 1773. Postupně sestrojil několik dalekohledů - reflektorů, roku 1789 dokončil reflektor o průměru zrcadla 122 cm. Základní pozorování vzhledem k nezbytné rychlejší manipulovatelnosti však prováděl s reflektorem Newtonova typu o průměru objektivu 30 cm a šestimetrovou ohniskovou vzdáleností. S tímto dalekohledem objevil při systematickém sledování oblohy 13. března 1781 novou planetu později nazvanou Uran.
Frederick William Herschel
|
Původní sdělení předložené Královské
společnosti o objevu nového kosmického tělesa se jmenuje
Account of Comet česky Zpráva o kometě.
Herschel se tedy zprvu domníval, že nalezl kometu, což
potvrzuje text v jeho pozorovacím deníku: ,,V úterý 13.
března 1781 asi mezi desátou a jedenáctou večer, když
jsem zkoumal slabé hvězdy v sousedství 
Geminorum,
zpozoroval jsem jednu, která se zdála být větší než
ostatní. Zaražen jejím nezvyklým vzhledem a velikostí,
srovnával jsem ji s
Geminorum a s malou hvězdou ve
čtveřici mezi souhvězdími Auriga a Gemini. Shledav,
že obě předčí jasností, domníval jsme se, že
je to kometa.
| |
19. května - Pozorovaný pohyb komety je nyní 2,5 vteřiny za hodinu. Pohybuje se ve směru zvířetníku a její dráha je odchýlena od ekliptiky velmi málo.
25. března - Pozorovaný pohyb komety se zrychluje a její průměr se zdá narůstat.
28. března - Její průměr ještě vzrostl, z čehož můžeme soudit, že kometa se k nám blíží.``
Později Herschel svůj omyl opravil, což vyplývá z textu presidentu Královské společnosti: ,,Pane, z pozorování nejlepších hvězdářů v Evropě vyplývá, že nová hvězda, na kterou jsem měl čest Vás upozornit v březnu 1781, je velkou planetou naší sluneční soustavy.``
Jak jsme uvedli, Uran již byl mnohokráte pozorován, avšak jeho planetární charakter nebyl odhalen. Pozorovali jej angličtí astronomové John Flamsteed a James Bradley, francouzský astronom Pierre Charles Lemonnier (1715 - 1799) a německý astronom Johann Tobias Mayer. Jimi získané pozorovací údaje byly později využity k zpřesnění výpočtů dráhových elementů.
V polovině 18. století činila přesnost pozorování poloh na obloze 4″ - 6″, zásluhou rozvoje astrometrie se koncem 18. a počátkem 19. století již zvýšila do 3″. Francouzský astronom Alexis Bouvard (1767 - 1843) v roce 1820 upřesnil teorii a sestavil tabulky pro pohyb Jupitera, Saturna a Uranu. U posledně jmenované planety využil nejen pozorovací údaje z let 1781 - 1820, ale i zmiňovaná starší nevědomá pozorování planety z roků 1690 - 1771.
 Objevy dalších planet |
Neptun |