Můj milý deníčku

Pro nostalgické vzpomínání je tu deníček z minulého roku, popisující všechny důležité události světové, ale i domácí scény, a to formou stručnou a výstižnou.



PROSINEC 2002

STREDA 18 +?????ýPopíšu to stručně: spousta práce, vánoční šílenství, žádné události, žádná aktualizace. Ale věci se začínají hýbat, a třeba u nás na ústavu se zítra nejspíš pohnou pořádně, protože bude
Vánoční besídka oddělení lomové mechaniky
-akustická emise pěvecky naladěných lomových mechaniků
-individuální zkoušky tvrdosti různých alkoholických nápojů
-zkoušky odolnosti lomového mechanika při zatížení nad 52%

No už to vidím, to se nám zase stařečkové od trhacích strojů opijou...
UTERY 3 Absolutne nemam chut sem neco psat, ale dneska me dosel zajimavy mejl: "...zaujal nas cestovatelsky obsah Vasich stranek, dejte si odkaz na nas online obchode a dostanete provizi za kazdeho, kdo prijde od Vas a neco zakoupi...". Chahaa, budu se topit v penezich a zit zhyralym zivotem, to vse diky jednomu jedinemu odkazu! A nebo na to kaslu, stejne vsechno stoji za hovno.

LISTOPAD 2002

UTERY 19 Tak jsem zase prijel do Vidne a jako obvykle tu nic nefunguje. Jdu si pro klice od koleji, predavam papiry, mlada urednice na ne hledi. Pak chvili tuka do pocitace hledi na monitor, stale hledi na monitor a zacina se chmurit. Otoci se na me a uz je zase zdejsi oblibene slovo "Problem". Zdeluje mi, ze maji mit nejaky fax od rezervaci ubytovani OAD, fax neni a bez neho nebudou ani klice.
Jdu do OAD, vysvetluju, slecna se usmeje, ze to bude hned. Neco vytiskla, ze jim to mam dat a budu vsechno oukej. Jedu nacerno U-bahnem zpatky (je to pres pul Vidne) a ukazuju novy papir, ale "problem" nemizi. Pry proste potrebuji nejaky uredni fax, ale dnes uz se nemusim snazit, dnes uz zaviraji. "Ale nejste prvni, to je docela normalni, very sorry, ze nemate kde spat, nashle zitra".
A tak tu spim v kanclu na pohovce, grrr, mor a nestovice na ne. Maji tu ve vsem bordel, ale hlavne ze ma kazdy ourada aspon dva pocitace.
STREDA 6 Hmm, prihlaseni se nepodarilo, protoze na Studienabteilung zavreli zkusene uz ve dvanact a na me buseni nereagovali. A tak jsem jenom ziskal koleje, slusny pokojik za rozumnou cenu, tak aspon neco se zadarilo. Kazdopadne v jednu bylo vse hotovo a zbyvalo pouze dopravit vcasne se k autobusu, ktery odletal v 17:30. Probihalo to asi takhle:
16:00 "Vyjdu tak o pul pate" rikam si, "at pak nemusim zbytecne spichat".
16:20 v klidu se pripravuju na odchod
16:30 No, venku je dost zima, lepsi jeste chvili pockat, a nemrznout pak na zastavce, staci prece vyjit v 16:45, cestu dobre znam...
16:45 Sakra, vzpominam si, ze jeste potrebuju neco udelat
16:55 Urychlene opoustim kancelar a vyrazim ostrym tempem
17:15 U sv. Stepana zjistuju, ze je uz ctvrt a to me zbyva jeste dobra pulka cesty. Nadavam a zacinam se stresovat.
17:20 Ve stresu jsem nekde spatne odbocil a ocitam se v nezname ulici. "Kurva, vzdyt cestu znam, co to" spilam a zmatene vymyslim spravny smer.
17:22 Kratky rozhovor mou lamanou nemcinou ukazuje, ze jdu smerem presne opacnym. Dekuji hodne pani a odbiham. Po chvili uz to tu poznavam, jenze je to pekne daleko. "To nemuzu stihnout" funim si pri sprintu.
17:37 Pribiham na zastavku a autobus nikde. Po nekolikaminutovem nadavani zacinam premyslet co dal, propadam navalum zoufastvi a skepse...
17:50 Uz se konecne uklidnuju a smiruju s noci buhvikde, kdyz prijizdi autobus. No teda...
UTERY 5 Tak zitra se jedu prihlasit do Vidne na universitu, takze doufam, ze se k mne budou znat. Bude to trochu dobrodruzne, protoze nemam skoro zadne eura, nevim jestli me rezervovali koleje a pri opakovani nemciny jsem v Der Die Das 1 zadrel uz v sedme lekci, ale nejak to dopadne. Spatne o dopadne, uaaa.
PONDELI 4 Konecne jsem chtel neco napsat, treba o tom, jake to bylo povznasejici minuly tyden na Kralickem Snezniku, kde jsem se oden do tenke & promokave sustakovce potacel ve vichrici, jak me tam ruce omrzaly, nohy tuhly a hlava z predchozi nezrizene pitky bolela, ale sami vidite, ze bez te cestiny to nema stavu. Jenze ono to furt nejak zlobi, tak treba zitra.
RIJEN 2002

CTVRTEK 31 Mam preinstalovany linux na Debian a zatim jsem nerozjel cestinu, taky me je spatne a tak se neni co divit, ze tu nic neni. A i kdyby tu neco bylo, tak by to na nic nebylo, abych to uzavrel pekne po nihilisticku.
CTVRTEK 17 Tak kniha už snad knihuje (či snad kniží?), dostupná je z hlavní stránky. Taky jsem trochu přepsal a upravil textík o výletu do Malých Karpat, o kterém prý Aleš prohlásil, že je to sračka. A on je.
STREDA 16 Snažím se vyrobit návštěvní knihu, protože správná stránka je taková, kde se může projevit každej pobuda, co se brouzdá kolem. Jenže to nějak nefunguje. Hlavně, že jsem se musel kdesi registrovat a opisovat jakési obskurní heslo, když jim to pak, neřádům, vůbec nejede. Tfuj.
PONDELI 14 Nějak nevím, co psát. Událostí je mnoho, třeba fyzikální svatba, která vyrobila paní Bonaventurovou Zrzaveckou. Této svatby se účastnili pouze čtyři lidé, na jejichž vzhledu se tato mnohdy vyjímečná událost nijak neprojevila - svědci rozespalí a neoholení (já), či v riflích a svetru nevalného vzhledu (Vlastík), ženich v pomačkané košili a nevěsta v kalhotech. Nelze se pak ani divit zmatené paní uvaděčce, která chtěla zjistit, co se jí to před obřední síní potlouká za pobudy:
uvaděčka: "A co vy jste zač"
ženich: "No my tu máme být ted ve dvanáct..."
"A vy jste co, hosté?"
"Ne, já jsem ženich"
Aha, povzdechla paní a odešla pro formuláře. Pak už následovaly jen problémy se změnou příjmení, komický místostarosta a jeho v pravdě světský proslov ("doufám, že jste zvážili majetkové vyrovnání") a bylo to hotové. Odešli jsme na šalinu a venku na nás pěkne pršelo...Ale já vlastně chtěl jen napsat, že nevím, co mám psát.



PATEK 4 - NEDELE 6 Dobrodružný výlet do Beskyd s Verčou a jejím bratříkem.
Z Brna vyrážíme v pátek po poledni totálně přeplněným vlakem do Valmezu. Ve vlaku mě dochází, že jsem si zapomněl vzít něco na jídlo, takže v Kojetíně vybíhám a v bufetu získávám půlku chleba a čtyři špekáčky. Výborně, pomyslím si, večer založíme požár, špekáčky opeču a s gustem zkonzumuju. Jenže jen co za Valmezem opustíme bezpečí vagonu, začne nás skrápět deštík. A skrápí důkladně vytrvale, takže pochodujeme jen několik málo kilometrů a stavíme stan. Všechno dřevo je pořádně mokré, na nějaký ohen si můžu nechat zajít chut. Rozmrzele žmoulám studenou uzeninu s navlhlým chlebem a jdeme spát.
Zato v noci se dějí věci. Asi ve dvě ráno kolem nás za strašlivého řvaní začalo pobíhat jakési zvíře. Podle řevu to bylo něco mezi raněným srncem a rozzuřeným medvědem, zkřížené s divočákem a kdoví čím ještě. Hrůza s děsem ve stanu, příšera před stanem, jště že po chvíli za rykotu oddusala pryč. Patrně šla roztrhat pár ovcí či zprznit nějakou tu pannu.
Další den jdeme do hřebenovce na Radhošt. Jediným motivačním prvkem je Zbojnická koliba v půlce cesty, která ale dost zklamala. Místo zbojnického kutlochu načančaná hospoda se smaženým sýrem za 107,10 Kč a pivem á 25 Kč. Fuj. Alespon že jsme jim vyžrali celou cukřenku a já si vzal pár ubrousků, abych měl do čeho smrkat.
Hospůdka selhala a na Radhošt je to furt do kopce, to náladu nezlepší. Navíc když se mi povedlo nabalit podivuhodně těžký batoh. Možná jsem některé věci jako kopačky, dres, fotbalový míč, učebnici němčiny přece jenom mohl nechat doma a vzít místo nich třeba jídlo. Aspon chleba. Ach jo, ještě že mě na Radhošti rozradostnil pěkný lyžarský vlek a tak jsem poprvé vytáhl aparát a udělal několik momentek. Vlek a sjezdovka, sloup vleku a obloha, sloup a výhled, dráty a vysílač...Takový vlek, to je něco, jak si tady krásně vleče, úplně se rozplývám, vlečík jeden.
Cestu na Pustevny ozařuje zapadající slunce a je tu podezřele hezky. Nemáme ale moc času a tak odbočujeme po zelené na Rožnov. To už celkem obyčejná cesta, projde se kolem myslivce ležícího pod stromem, jde se dolů, až na silničku pro běžkaře. Ti tu ted nejezdí a tak poblíž ní nerušeně spíme. Jako pravý dobrodruh spím pod širým nebem, pěkně si lebedím, jak je mi teplo, ba ani žádný medvěd mě nohy neožužlává, to je čistá radost podzimních Beskyd!
Ráno zrychleně balíme a pokračujeme po naší silničce do Rožnova, města skazenů a předražených hospod. Ve 12:12 přece vyjíždí vlak domů...


STREDA 2 Snažím se tedka uděkat nový design stránek a poopravovat staré textíky, takže zatím přidávám k lepšímu tenhle skvělý email:
Vraj realny mail od jedneho informatika ku druhemu:

Nove kompiky sa minuli, takze sa teraz ide rozdavat zo starsich (Pentium II 350), sefka mi hodila zopar 256 MB RAM nech ich tam pridam. Bolo mi az zle som drzal v rukach desiatky GB RAM a ziadna nebola moja.

Modelova situacia: Pica robi v dosovskej aplikacii uctovnictvo dostane tento kompik s 256!!! MB RAM ktore NIKDY nevyuzije a ona ti zacne picovat ze chce novy kompik, ze ona potrebuje novy rychly kompik a 19" monitorom (naco v dose?), darmo jej vysvetlujem ze na novom (Celeron 1200,128MB) si nespusti dosovsku picovinu lebo je tam win2000, a ze v podstate tento kompik je rychlejsi ako ten novy. Niezeby picovala sama, ale ona si dovedie 10 dalsich pici a picuju spolocne, samozrejme vsetky brutalne odbornicky na informacne technologie (ani nevedia co je to adresar) zacali take rozumy potit, ze som myslel ze ma tam jebne, ze im pice rozkopem nech uz drzia picu. Pice sproste jebnute.

Moze si niekto normalny takto pomenovat subor: "Zasady koordinacie naslednej financnej kontroly, vykonavanej podla §11 a §12 zakona c. 502 Z. z. o financnej kontrole a vnutornom audite a o zmene a doplneni niektorych zakonov, upravuji ucel a ciel koordinacie naslednej financnej kontroly, obsah a postup pri koordinovani naslednej financnej kontroly a organizovanie a pripravu koordinacnich porad.DOC" ???

A ze ako tie pice vymazavaju subor? Otvoria si word, zmazu jeho obsah, savenu. No je toto normalne? To este nie je nic, niektore pice si pisu celu svoju niekolkorocnu pracu do jedneho suboru!!! Proste vzdy zacnu dole na novej strane, potom ked hore nieco pripisu, tak sa im to cele posunie, a potom to cely den opravuju to co je pod tym. Maju z toho 10MB subor a nedajboze ho chcu skopirovat na disketu.

Ako do pice mozu mat zeny volebne pravo? Alebo pravo nejakeho vyberu, alebo pravo nieco ovplyvnovat? Kde to do pice zijeme? Ako je mozne ze sme nieco takeho dopustili? Si pripadam ze robim v pornopriemysle sama pica.

Tomáš Filip

Poznámka: Nevěřil jsem, že to vůbec jde, pojmenovat soubor tak dlouhým názvem. Zkusil jsem to. Jde to.
UTERY 1 Dnes jsme byli s Verčou chyceni podlým revizorem. Oba jsme mu přesvědčivě tvrdili, že jsme zapomněli šalinkartu doma, což byla v případě Verči dokonce taková poloviční pravda. Já, šalinkartu nevlastníce, zapřel jsem i doklady a diktoval oblíbené smyšlené jméno. Naivní revizní si ho v klidu zapisoval, já v duchu vesele usmíval, když tu dopsal, vytáhl mobil a počal do něj klovati. Ach ne, že by ověření u policie, zbledl jsem poněkud. Ale kontrolor stále kloval a najednou se vítězně usmál a řekl: "Sedí to, ověřil jsem rodný číslo". A tak byli všichni spokojeni, on se nenechal převézt a já ušetřil 500 Kč.

ZARI 2002

PATEK 27 Dobří holubi se vracejí na pracák. Po dvou měsících jsem opět zavítal do oné fašistické instituce. Tentokrát ale triumfálně. Třímaje potvrzení o studiu na Universitaet Wien, chtěl jsem vyřadit z evidence a ponížit tupohlavou úřednici. Zadupat ji do země ironickými poznámkami, zdeptat, zničit a pak se smát krutým smíchem chachá, jak to bývá ve filmech. Jenže.
Byrokratka se ale místo obvyklých obstrukcí tvářila úlisně a nabídla mě zpětné vyplacení podpory v nezaměstnanosti. To jsem vůbec nečekal, a tak jsem, ach, snadno podlehnul :-(
STREDA 25 Dneska jsem byl na rakouském konzulátě vyřídit pracovní vízum. To vyžaduje člověka silného, trpělivého a mnohými dalšími kvalitami obdařeného, chce-li přečkat všechny nástrahy a úklady. Zaútočí totiž hnedle a požadují všemožná lejstra jako rodný list, potvrzení o trvalém pobytu, výpis z trestního rejstříku, úpis Mefistotelovi...Jednoduché? Samozřejmě že úředně přeložené do jazyka německého, naivové. V druhém kole čeká strašlivý soupeř - čtyřstránkový superformulář v němčině, se spoustou předlouhých slov a kolonek nejasného významu. Následuje několik dalších potvrzení jako pojištění, ubytování, zaměstnání a můžete chvíli žít v naději, že to pan konzul schválí. Snad. Možná už za měsíc...
UTERY 24 Proč jdeme do čajovny, když chcou všichni do hospody?
PONDELI 23 Mám nějak moc různých vyřizování, ale ted už snad budu mít více času něco psát. Dneska to ale nebude - hledal jsem nějaké recepty, abych využil šáfrán zakoupený v Istanbulu a dostal přitom takový hlad, že musím jít domů. Pokud je ale člověk syt, může se u Labužníka nechat zajímavě inspirovat.
PATEK 14 Tak už jsme zpátky, plní dramatických zážitků, dojmů a únavy. Týden jsme se plahočili podél moře, pak na Kačkaru a dalších deset dní v Kurdistánu, kde je klid až hrůza. Za chvíli to začnu sepisovat, asi, ehm.
SRPEN 2002

PATEK 9 Tak zítra slavnostně vyjíždíme, takže aktualizace budou velice sporé. Každopádně jsem včera přidal stránečku s několika mapama tureckých hor. Snad budou někomu k užitku.
STREDA 7 Konečně jsem chtěl zakusit pocity bohatého západního turisty, a tak jsme se s Verčou vydali do Bratislavy. Poněkud nezápadně stopem, ovšem s peněženkou naplněnou cinkotem hromad slovenských korun. Po krátkém bloudění v úzkých uličkách Prešpurských přišel zlatý bod programu - koupě kultuvního batohu Patagonie 80 od Treksportu za cenu podstatně výhodnější než v pochybných kšeftech ala Huhudy.
UTERY 6 Ráno jsem slavil velké vítězství na pracovním úřadě. Byrokratickou obludu jsem zmátl natolik, že radši nechtěla žádné další potvrzení a nechala si nadiktovat další slyšení až na 30. září. To mě potěšilo, při plánování našeho výletku do Turecka se nemusíme nijak brzdit v rozletu.
CERVENEC 2002

CTVRTEK 18 - PONDELI 22 ********** Jízda 02 ********** Bezděz dřímá a čeká na nás
Nafoukl jsem kola, polil řetěz olejem na šicí stroje, připnul brašny, dal do nich náhradní ponožky a trenky a vyrazil s Pepou, Honzou a Vítou na další ročník Jízdy, legendární to akce. Legendu šíří výhradně Pepa, jediný známý účastník předchozích ročníků. Jeho vyprávění o krásách vlasti a blondýnek, vrhajících se bez otálení do náručí dorazivších cyklistů - dobrodruhů, nás nenechalo chladnými. Slovo dalo slovo a sešli jsme se ve čtvrtek o čtvrt ne šest na brněnském nádraží, chtiví zážitků i věcí tělesných ...


Nyní jistě každý očekává barvitý popis všech našich dobrodružství, fotky svedených ženštin a podobné laskominy. Ha, jenže já tu nic neuvedu, protože Pepa hrozil, že udělá celé stránky o jízdě, jistě tak zajímavé a skvělé, že se s nimi nemůžu vůbec měřit. Takže když chvíli počkáte, dozvíte se co jsme všechno projeli, kolik dívčin zprznili a zda bylo na Bezdězu otevřeno. Tak.
PONDELI 15 Dneska je nějaký špatný den. Lidé, se kterými jsem počítal na letní výlet (Bulharské karpaty, přesněji Rila a Pyrin s pokračováním v Turecku) se svorně a bratrsky vykřivili a svou účast nyní převelice zamlžují. Už mě to začíná štvát, nejlepší bude jezdit sám a mít klid.
Vlastík navíc odmítá přednést projev na promoci a snaží se mě vydírat, že do něj zařadí některé choulostivé informace. Kam ti lidi spějí...?
NEDELE 14 Vrátil jsem se po týdnu stráveném záslužnou činností, kosením luk na chráněném území nivy říčky Stropnice. Jsem totiž veliký milovník přírody a poctivé práce, ekolog a vůbec všeobecně prospěšný altruistický člověk!

STREDA 3 Pokus přechod Malých Karpat úplně nevyšel, škoda. Ale i tak jsem sepsal něco málo o této drsné a kruté výpravě.


CERVEN 2002

PATEK 28 Na víkend domluvám s Vlastíkem výlet do Malých Karpat, musíme z hlav vyvětrat nabyté vědomosti...
CTVRTEK 27 Statní zkouška jest uzavřena a já se oddávám bakchanáliím. Bohužel během urputného studia mě opustily pijácká odolnost a mladické nadšení, takže mě bolí hlava a přemýšlím nad smyslem včerejšího konání.
PATEK 28 Na víkend domluvám s Vlastíkem výlet do Malých Karpat, musíme z hlav vyvětrat nabyté vědomosti...
CTVRTEK 27 Statní zkouška jest uzavřena a já se oddávám bakchanáliím. Bohužel během urputného studia mě opustily pijácká odolnost a mladické nadšení, takže mě bolí hlava a přemýšlím nad smyslem včerejšího konání.
PATEK 21 Když člověk celej den (no skoro celej) sedí ve studovně a tupě zírá do tlustých knih, tak není překvapivě moc o čem psát. I když včera...rozhodl jsem se moudře, že sednu na kolo, dojdu k nějaké malebné opuštěné říčce a v jejím tichém zákoutí se oddám studiu. Na mapě vyhledavši vhodného opuštěného toku, vyrazil jsem odhodlaně. Jenže ještě než mi Brno zamávalo na rozloučenou, vypil jsem polovinu vody a unavil se převelice. Ale vytrval jsem a dorazil na místo. Jenže co to, kdo to?? Z říčky s vodou průzračnou se vyklubala stoka metrové šíře, notně zahnívající. Břehy byly zarostlé nekončícími lány kopřiv a k usednutí příliš nevyzývaly. Tak vydal jsem se po značce, která vedla podél onoho odporného postoka, za nějakým novým, lepším místem. Jedu, šlapu, ba i šinu se, cesta ubíhá a ale najednou brzdím. Cesta končí v pětimetrové hromadě suti a z kamenolomu v pozadí výhružně shlíží bagr. Tím se vysvětlila absence turistů na značené cestě, asi už vědí...A já vím také, jedu domů a kašlu na přírodu, proradné značkaře a jejich přisluhovače.
PATEK 14 Statnice mam 26.6. takze ted sem asi nic moc psat nebudu, prece jenom naucit se to, co ma clovek uz davno umet a navic tomu porozumet vyzaduje odhodlani americkych hrdinu, lstivost afgancu, moudrost ceskych pivaru a taky hodne casu.
CTVRTEK 6 Studuju jak drak, ale jedinym vysledkem je zatim stale castejsi vynechavani pameti. Vcera odpoledne jsem dosel na posledni potrebne kolokvium a dozvedel se, ze probehlo uz rano. Eximo nastesti dopadl uplne stejne a pritom si jeste v utery pripominal, ze ma prijit rano...Vypada to, ze po statnicich z nas bude tlupa silenych asocialu.
KVETEN 2002

PONDELI 27 Tak jsem konečně spal na balkoně v novém pytli. Zase takové horko, jak jsem očekával, mi nebylo, ale přesto jsem musel spacáka trošku rozepnout. Pak jsem usnul jako nemluvně a probudil se ráno jako stařecká troska. Sípající, smrkající a s pálením v krku, ono k ránu trošku přituhlo a já měl spacák ypoloviny shrnutý...Ach jo, jdu si vařit čaj s citronem.
SOBOTA 25 Zjistil jsem, že rozbalenej spacák nejde narvat do báglu, natož zpátky do obalu. Je nějak démonicky velkej a pokud bych ho přece jen nějakou kombinací lsti a hrubé síly do batohu nacpal, tak k němu přibalím maximálně trenky a půlku rohlíku...No to se nějak vypiluje. Ted se budu těšit, jak ho vyzkouším na balkoně. Jak mi bude krásně teplo, přímo vedro a já si budu libovat, i když vedro nesnáším a motá se mě s něj hlava, protože když už mám olbřímí a neskladný spacák, tak si musím libovat, ač se potím jako blázen, grrr.
PATEK 24 Dneska si půjdu slavnostně zakoupit novej spacák. Po týdnech studia potahových materiálů, druhů šití a izolačních výplní se cítím jako zkušený, větrákem počítače ošlehaný, spacákový odborník. Nastavil jsem přísná, leč spravedlivá kritéria, jimž vyhověl pouze jediný a dozajista jedinečný pytel - Rock Empire o poctivých 1.85 kg. Už se těším, zima zaklepe na zip a já budu stále spát jako zabitej...
PATEK 17 Konečně jsem odevzdal diplomku a mám trochu času. Po té době, kdy tu nic novýho nebylo, bych hrozně chtěl napsat něco vtipného či zajímavého, ale po včerejší pivní oslavě mám hlavě úplně vymeteno a na nic se nezmůžu. Ach jo.
DUBEN 2002

SOBOTA 27 Kolaudace Ivošova bytu. Moji hodní spoluhráči z týmu již od počátku svědomitě komzumovali, takže již po desáté došly zásoby a následoval přesun autobusem do hospody. Jakub se v autobuse převelice ošíval, jelikož jsme ho předtím na zastávce neustále otravovali při pokusu ulevit si, ale nakonec drasticky dlouhou cestu přežil...V hospodě si Peta, náš golman, vzpomněl, že má favoritku ve čtrnáctce a vydal se za ní. A když jsme byli o hodinu později odejiti z hospody i my, zvolal Jakub rázně:
"Jdeme na čtrnáctku, kérovat mu do tý kurvy!"
A tento plán byl přijat s opileckým nadšením. To bylo bohužel na čtrnáctce schlazeno vstupným 20 Kč a zarytým vyhazovačem. Já si postavil hlavu a tvrdil, že půjdu jen za deset. Na vcelku rozumné argumenty, že těch deset korun mě stejně nezachrání jsem svěřepě tvrdil, že jde o princip. Ted s jasnější hlavou rozhodně netuším o jaký...Každopádně role se ujal Mira, vrhl dovnitř jako uragán a na udiveného vyhazovače zařval:
"Za šedesát (bylo nás šest), jinak nejdem!!!!"
Než se dotyčný mohl pokusit odpovědět, Mira naštvaně odkvačil a procedil: "Je to debil, jdeme jinam" a já mohl jít v klidu domů s pocitem, že o nic nepřicházím.
NEDELE 21 První jarní zápas kostelní ligy dopadl dost neslavně. Prohráli jsme a na hřišti bylo často dost horko. Někteří si slibovali různé "náhodné" úrazy a málem došlo i ke zcela nekřestanské bitce. Ale jak už to bývá, my jsme nezačali.
Později odpoledne jsem se uklidnil posezením s Verčou a Pepou v parku, kde byl skvělej mimozemštan, ale to už je jiný příběh...
CTVRTEK 18 Ty včerejší bláboly sem napsala Verča a já se od nich prostě distancuju. Tak to dopadne, když se ženská připustí k počítači....
STREDA 17 Právě jsem si uvědomil, jak je tento deníček trapný, nudný a zbytečný a nikoho už nezajimá, co dělám, ostatně ani mě už nebaví furt vymýšlet nějaké bláboly, které beztak čtou tak dva lidi.Proto se s vámi loučím a jestli ještě někdo někdy vkročí na tuhle stránku, tak si ho najdu a namouduši zabiju!!
PONDELI 15 Bolí mě kyčel a kolena, chodím trošku jako nějakej tučnák, ale jinak se cítím docela dobře. Pepa už vyhlásil termín Pražského maratonu a to 19. května, takže začínáme ladit formu. Plán je běžet kilometr za šest minut, ale o víkendu se to nepodařilo a to do celého maratonu chybělo ješte pěkných pár kilmetrů...
NEDELE 14 Pepovo měření vzdáleností bavlnkou na mapě se ukázalo jako vysoko pochybné a místo očekávaných 22 kilometrů jsme uběhli skoro třicet (Verča a Eva nás doprovázeli na kole a měřily). Přežili jsme, ale výsledný průměr 6:50 na kilometr příliš neuspokojil. Když se započítá bloudění, hledání ztracených dívčin, které nás měly věrně doprovázet a chlemtání u studánky, tak není zase tak hrozné...
CTVRTEK 11 Tak jsem se ráno prospal a ujel mě autobus, takže se návštěva Vídně přesouvá na příští týden. Ehe.
A tak absolvuju dopolední mejlovou smršt na ústavu. Vlastík si elektronicky léčí své komlexy z toho, že má málo vlastních vektorů a Pepa mě chce zničit nedělním během na 20 kilometrů. To mě zatím chybělo...
STREDA 10 Píšu diplomku jak šílenec, už ani nevycházím z domu (večer do hospody). Mám už 44 stran, ale zítra jedu na společenskou návštěvu Vídně, takže zase nic neudělám, krize!
CTVRTEK 4 Navštívil jsem naši matičku stověžatou, Prahu. Ač jen krátce, stejně mě zase překvapila několika milými drobnostmi- černochem stojící s cedulí Museum of Communism, obchodem s velkým nápisem Slevy, děti zdarma (taky jsem si jedno vzal) a tím, že jsem skoro nezaslechl češtinu. Takové město a řidič Cebusu pak čistou brněnštinou prohlásí:"Ti pražáci jezdí jak hovada, ale jen at se mezi sebou pozabíjejí..."
BREZEN 2002

PATEK 29 Kdo maže, ten jede. A já dnes mažu přímo zuřivě. Na svém oblíbeném počítadle Sinuhetu mám totiž limit 2 GB a admin to občas kontroluje a posílá výhružné mejly. Naposled vyhrožoval osobně a tvrdil, že je to naposled (to je teda sloh). A tak jsem se nevinně podíval, kolik to zabírám a je tu šok - 9 GB a disk je prakticky plnej, rychle mazat nebo mě oběsí na ráhně, rozseká na nudličky a vůbec. A tak mažu a jedu.
CTVRTEK 28 Vzhledem k mým letním plánům s ruským pohořím Altaj se musím naučit jezdit koni. Projíždka u Káji v Děhylově byla prvním trénikem, ale dala mě snad akorát poznatek, že to bude chvíli trvat. Musím asi na ta záludná a svéhlavá zvířata něco vymyslet....
PATEK a SOBOTA a NEDELE Na víkend připadla akce v bájném Kájině rodišti u Ostravy, zvaném Děhylov. Po unylém pátečním večeru přišla dynamická sobota: bridága u koní s projíždkou na onom záludném zvířeti. Pro mě byl tento den opravdu náročný-8 km ke koním jsme s Pepou v rámci tréninku běželi, pak jsem chvíli demoloval střechu, po které jsem plynule přešel na vyhazování střešních tašek z valníku. Pak rychle pojíst polívku a přichází koníček. Má první jízda na té věci a podle toho taky vypadá, poskakuju jako pytel brambor a kde nic tu nic. Ostatní ještě jezdí a my dva s Pepou už běžíme zpátky dalších osm kilometrů. Ale nějak moc rychle, protože po doběhu domů se oba zmůžeme jen na sprchu a pak bleskově usínáme. Pak dlouho ležíme, v přestávkách jíme a zdají se nám psychedelické sny o tom, jak na nás někdo v prázdné místnosti mluví...
Ale to není vše, večer následuje slavná ostravská Stodolní ulice, tequily a hýření jako zamlada, poskakujeme dokonce i na diskotéce či co to bylo a zpátky se vracíme nad ránem...Prostě jsme stále mladí krásní a dynamičtí!
CTVRTEK 21 Kája vykládala, jak si v angličtině povídali o svých přáních do života a nakonec se svěřila, ač zmateně a nechtěně, i se svým: "Já bych chtěla bohatý dům a pevný sexuální život". No, co na to říct než at jí to vyjde.
STREDA 20 V poslední době jsem si povšiml, že se mě hodně lidí dostává na stránky, když si na googlu nechají vyhledat "rumunsko". Chtěl jsem se tedy podívat, jak ten odkaz vypadá a dal na googlu rumunsko a výsledek mě opravdu rozesmál. Jako sedmý odkaz bylo toto:

Bez názvu
...a bez fotek. Ale je tam spusta jiných zajímavých věcí. Jo a na rozdíl od
deníčku je Rumunsko napsáno v kodování win1250...

To je tedy vskutku lákavé, bez názvu, bez fotek, zato spusta blbostí, račte vstoupit.
UTERY 19 Konečně mám vyvolané fotky za celý podzim a jsou dosti chabé, až tragické. Hrůzné a bez života, jako já. Ach (pozdech). Líbí se mi jen Flakturm z Vídně, poeticky se tyčící nad parkem, ten musím naskenovat a vystavit, aby mohl oblažovat i chudé a nemocné.
PONDELI 18 Dneska jsem si nechal vypsat návštěvnost stránky a zjistil jsem, že někdo přišel, když si na Redboxu nechal vyhledat "Jak se stat drsnakem". No, doufám že našel co hledal....
PATEK 15 Už to tady umřelo docela a já se dorazím zítra, protože jsem se odhodlal běžet 10 km na Brněnském běžeckém poháru a to je jistota desetinásobku...
PATEK 8 Nějak to tady umírá, ale nemám prostě čas ani naládu a navíc na mě doléhá únava Reprezentačním monstr plese PřF. Poslední tři večery jsem nějak zadíral po hospodách a dneska mě Ivoš napíše, že se jde chlastat náš fotbalový mančaft v rámci udržování týmového ducha. Ach jo.

UNOR 2002

CTVRTEK 28 Statnice se blizi a na nekterych lidech to uz zanechava stopy. Ja napsal Vlastikovi strucnou vyzvu k akci- >
ty se taky vubec neozves, no teda. Meli bysme zajit na pivo...

a jeho odpoved mluvi sama za sebe-
No jo, ale ty ses taky neozval. Respektive ted ses ozval, ale predtim ne.
Kdyby ses ozval, tak bych se ozval, coz prave ted demonstruju. Skoro
se mne chce rict, ze ozvani/neozvani se zavadi na mnozine lidi symetrickou
relaci. No, taky to neni uplne presny, vetsinou to plati, ale kazdej
stoura hned najde protipriklad. Chtelo by to novej pojem. Co takhle
kauzalni symetrie (kdyz ty mne, tak ja pak tobe)? Parcialni, pochopitelne.
Z cehoz plyne, proc sem se neozval. A na pivo v takovymhle stavu evidentne
chodit nepotrebuju. Ale pudu.

STREDA 27 Díky angíně jsem už skoro nemohl polykat a tak jsem po dlouhé době vyrazil za doktorem. Bohužel jsem nevěděl, jak se jmenuje, a tak mě sestřička poslala na odpolední ordinaci. A začalo tradiční čekání a čekání. Po hodině už mám přijít na řadu, chystám se, ale vedlesedící důchodkyně předvádí famozní zrychlení a předbíhá mě. Ach jo. Jdu radši ke přímo dveřím do ordinace, zase čekám. Konečně sestřička otvírá, já se radostně hrnu dovnitř, ale hned se dozvídám "Paní doktorka musí odejít, ale ještě se vrátí". Grrrrr, proklínám celé zdravotnictví od ministra až po posledního poskoka v pitevně a jdu zase čekat.
Nakonec se doktorka opravdu vrátila a zjistila, že mám hnisavou angínu pěkně rozvinutou, takže se vyděsila a předepsala mi antibiotika nevídané síly. Přitom mě zapřísahala, abych je určitě dobral, nesportoval a ještě přišel. Když jsem odcházel, sepnula ruce a prosila "Tentokrát se na to nevykašlete"...A tak se hezky léčím.
PONDELI 25 Svoje stránky, na kterých doposud běhaly jenom šiky psíků gifů, drasticky upravil Eximo, takže můžete shlédnout jeho černobílé fotky z Manažerského čundru a dozvědět se něco o úchylných kapelách, ve kterých hraje.
Já zatím budu léčit následky sobotního běhu Pepova kolečka, mezi které patří nefuknční nohy, absolutní lenost a angína.
Nová kolekce panenky Barbie odhaluje temné stránky Kenovy minulosti
PATEK 22 V rámci přípravy na nevímco poběžíme zítra Pepův desetikilometrový okruh. To zase bude ostuda, v poslední době běhám pouze na šalinu, ach ouvej. Musím vymyslet sdostatek hutných výmluv, jako nedostatek spánku, příliš spánku, bolavé koleno, natažený sval, natržený sval, přetržená noha...
CTVRTEK 21 Chabibulin nebyl tak chabý, jak se čekalo a tak veselice na náměstích nebudou. Oslavuje jenom Barbie s Kenem, protože ti fandí americe....
Já dneska potkal na obědě Honzíka, kterýžto mě zdeptal svými šestačtyřiceti stranami diplomky a smělými plány v rosahu dalších několika set stránek. Jsem v depresi a Barbie s Kenem se z toho radují.
UTERY 19 Asi bych mel napsat neco vtipneho. Ehe.
PONDELI 18 Nic moc se tu nedeje, protoze jsem intenzivne studoval, abych dneska udelal Kvantovou elektrodynamiku za tri s odrenyma usima.
STREDA 12 Na horach jsem si nic nezpusobil, coz se zdalo podezrele. Vse se vyjasnilo v nedeli. Byl jsem si jen tak nevinne zacutat fotbalek a co se nestalo? V plne rychlosti si slapnu na mic a letim na asfalt...A tak kulham domu, z rozsekle kuze na koleni me stekauji potucky krve az ke kotnikum, cimz pripravuju nevsedni zazitek mnoha kolemjdoucim. Zejmena deti me zdesene okukuji a rikaji pritom au... Zavolej mi do Kubu
UTERY 11 Prý jakto, že jsem nenapsal nic o horách. Nemám totiž čas, musím spočítat hnusný příklady ke zkoušce z Kvantové elektrodynamiky. Fuj. Kvantová elektrodynamika představuje ty největší hrůzy, jaké může celá fyzika nabídnout. Když je zahlédne normální člověk, tak strčí hlavu do písku a já abych s ní bojoval. Jako Don Quijote, nebo jak se to sakra píše. Grrr, ničemu nerozumím, amok mě jímá, chci krev, zabít, jako David s Goliášem, zabíjet, vraždit, vypalovat, uááááá.
SOBOTA 9 Vcera jsem opustil Riesengebirge, zamaval Schneekoppe i vsem milym nemeckym obyvatelum techto hor a dorazil zpet do Brna. Cely tyden byl zaplaven spoustou nezapomenutelnych zazitku a krasnych okamziku v takove mire, ze sem radsi nic nenapisu, aby se nejaky zapomenuty zazitek ci okamzik neurazil.
SOBOTA 2 Zítra ráno se řítím luxusním rychlobusem Karosa do Krnonoš, takže se tu par dní nic neobjeví. A třeba se mi povede projet se na běžkách po lavině, a pak se tu asi nic neobjeví delší dobu...
PATEK 1 Divne veci se deji. Prastena Kaja psala, ze si cetla tyhle zatuchle stranky a docela se zasmala. Nevim teda cemu.
Ja navic vcera potkal dalsiho bestialniho opilce. Zacina to byt tradice, minuly ctvrtek vecer jsem sel na trenink fotbalu a na nadrazi lezel chlap zadama pres lavicku, opren o zem nohama na jedne strane , hlavou na druhe a cosi krakoral. Vcera, zase jdu trenovat fotbalek a borec tancuje vravorave kolem zenske, pak to nejak nezvlada, vbiha do zidky a pada na zem. A tam pak klidne lezi a nic nerika....
Nechci videt pristi ctvrtek, na horach nekdo spatne dopadne.


LEDEN 2001

PF 2002 Tscheský telecom
STREDA 30 Mam strasnej hlad.
A co deti, maji si kde hrat?

Dneska to spatne dopadne, mam zvrhlou naladu a jdu do cajovny. Huuuuuuuuu.
PONDELI 28 Ha. Vypada to, ze desive predpovedi nekterych pesimistu se vyplnuji a snih mizi z hor tempem primo dabelskym. Chtel jsem se uklidnit pohledem na zamrzle svahy zobrazovane kamerami na Informacnim serveru ceskych hor, ale v pisou, ze v Krkonosich je 6 C nad nulou a snehu sakramentsky ubylo. To je tragedie, hruuza, katastrofa, jsem znicen a zachrani me uz jedine pohled doma do mrazaku.
SOBOTA 26 To pocasi se uz uplne zblaznilo. Je leden a snih vesele tece do kanalu, nad mestem uz tahnou divoke husy, vylezla nam zelva zpoza lednicky a vubec vsechna priroda se zbesile probouzi. Za chvili mame jet do Krkonos na bezky a Veronika tresti, ze tam nebude zadny snih, hruza v ocich, nic tam nebude, i samy Krkonose roztaji a zmizi...
PATEK 25 Vcera jsem byl na prednasce a promitani o ruskych horach. Celkem nuda, zpestril to jenom chlapik, ktery se zatvaril jako vetry uplne oslehany, zkuseny drsny horal a otazal se:
"A nehrozi tam nejaka fauna?"
Hrozi, horsi uz je jenom strasliva flora...a neznamy chlapik ziskava cenu za vetu tydne.
CTVRTEK 24 Vraatil jsem se. Na Vysocine vesele tal snih, takze jsme lyzovali po trave (je potreba namazat zelenej vosk), i po krtincich, dobyvali se do chaty, nemajice klicu a vubec uzivali si roztodivnych kratochvili. Na chate Bumbalce nebyla ani mocna elekrina, ani ticha voda, jen chcipla mys a drevo, co nehori. A vubec, nemam cas neco psat, musim pracovat, grrr.
SOBOTA 19 Uz jsem to nechtel rozebirat, ale Veronika dostala dnes existencialni krizi primo straslivou, znicujici, nerkuli devastujici. Ani nase rozesmate, stastne, barevne a mobilni tvare ji nevylecily a to uz je co rict...
Ja krizi zatim nemam, takze jdu v pondeli na tri dny na Vysocinu. S lidmi jako drsny Zdenek, tajemny Eximo a uchyl Vyta tam urcite neco dostanu.
PATEK 18 Do sekce STUDIUM jsem pridal LaTeXovy package, ktery umoznuje obtekani vlozeneho obrazku textem snadno a rychle. Takze huraa obtekat, tect, az primo odtect!
CTVRTEK 17 Zrovna clovek není na mejlu, musí mu vsichni posílat dopisy typu jestli ses na mailu, HNED ODEPIS!!!!!!!!
PONDELI 14 Rozhodl jsem se, že začnu pořádně studovat, psát diplomku a vůbec budu velmi pilný. Pročež jsem vytiskl články, vypůjčil v hnihovně skripta a knihy a večer doma vše navršil na velkou studijní hromadu. Chvíli jsem hleděl na tu koncentraci vědění a najednou mě přepadl strašlivě tísnivý pocit. V ten okamžik se něco změnilo a já pochopil, že musím jít do hospody. Bylo to tak silné, že jsem vůbec neodporovali...
Svět se změnil.
SOBOTA 12 Veronika mě připomněla, že deníček neodráží žádné naše společné zážitky, což hned napravím. Dneska odpoledne jsme byli na běžkách za Brnem. V klidu jsme se proháněli po zasněžených pláních, jenže pak selhal časový plán a autobus č. 68 a my se octli uprostřed liduprázné Kývalky za tmy. Když v. na rozcestníku zjistila, že nejbliží MHD je v Zebětíně vzdáleném 4 km, začala sprostě nadávat a hledat viníky. Mé rozvahy nad rozcestníkem nazvaným Kývalka a vybízejícím vyrazit po červené s koncem po 12 km na Kývalce, nebo se vydat po červené na druhou stranu a dorazit po 14 kilometrech zase na Kývalku rázně utnula a jelo se. Po krkolomných sjezdech následovalo bloudění a hledání značky, a když už to vypadalo, že jsme vše ve zdraví přestáli, ohnul jsem hůlku do pravého úhlu a začal nadávat taky. Není nad pěkný sobotní výlet...
CTVRTEK 10 O další ohlas se postaral Lada:
Teda cist ten tvuj denicek, to je jak cerna kronika. Existuje jeste
nekdo, kdo nema existencialni krizi?

To je ta správná otázka!! Najde se někdo takový? Jsem to já? Nebo Jan Tleskač?
UTERY 8 Existenciální krizi dostal už asi i Míla, neb nechtěl jít na pivo. To už něco znamená....
Hlavní je, že už mě zase jede počítač. V pátek jsem mu chtěl vnutit novou myšku, ale on ji svěřepě ignoroval. "Nenechám se vyvést z míry" pomyslel jsem si"vypnu tě, hloupý kráme, vnořím do tebe myš, zapnu a jak se probudíš už bude pozdě dělat neplechu, ha". Jenže zbývalo slova v činy přetavit...Píšu halt, chtíce krám vypnout kulturně, ten píše halted, což má značit vypnutí. Nic se ale neděje a stále na mě výhružně hučí, grrrr. Tisknu rozhodně tlačítko Power a žádná reakce, mačkám power jako blázen a počítač se mi směje do očí. Chytá mě amok, vytrhávám proradnou krabici ze zásuvky a obrazovka černá, cháá, na mě nemáš!
Uklidněn zapojuju myš, zapínám počítač a opět nic. V zásuvce je, nic nevypadlo, ale přesto nejede, néééééééééééééééééééééééé..........
SOBOTA 5 Slovník cudzích slov jsem doma nenasel, takze zkousim vystopovat existencial ni krizi na netu. Nazhavil jsem známý a drsný vyhledavac Google, zadal Existencialní krize a co me nevypadlo:
... a schoulit se do ?eny, to? jeden ze symptomů sociální či existenciální krize, jak víme z historie německého expresionismu iz Bergmanova Večera ...
... arytmie často způsobují anxietu a strach ze smrti. Ta se mů?e manifestovat jako existenciální krize. Plicní insuficience a stavy dyspnoe obecně vedou ...
...geometrického středu. V adolescnci je častý prázdný střed jako projev existenciální krize, ztráty jistot a relativizace egocentrace. U dospělých ...
STREDA 2 Existenciální krize se rychle šíří, nastala přímo existenciální epidemie. I Vlastík mě psal:

Kysucka Mala Fatra? Belanska Mala Fatra? Chlapce, je videt, ze znas
svet. A Velka Fatra je vetsi, zatimco Mala je vyssi, hm. A existencialni
krizi sem ja mel, jeste nez vedels, ze neco takovyho existuje. S tim sem
se _ja_ narodil...

V*l*a*s*t*i*k