Corentin Bajon na ÚFE zkoumá reakční mechanismy dielektrického bariérového výboje

Díky projektu MŠMT Mobility Francie - Studium dielektrického bariérového výboje v CO2 se na Ústav fyzikální elektroniky již podruhé dostal Ph.D. student Corentin Bajon z Université Toulouse III - Paul Sabatier ve francouzském Toulouse. Corentin studuje obor Physique des Plasmas a spolupracuje s Le Laboratoire Plasma et Conversion d’Energie (LAPLACE). Corentin na ÚFE stráví 5 týdnů ve skupině Diagnostika a modelování plazmatu doc. Mgr. Tomáš Hodera, Ph.D. Věnovat se bude svému výzkumu dielektrického bariérového výboje v atmosféře CO₂. Jeho výsledky budou součástí dizertační práce i společných publikací.

V rámci tohoto projektu vědci spolu s Corentinem Bajonem poprvé charakterizují homogenní výboj za atmosférického tlaku v atmosféře CO₂ a provádí systematické srovnání s výboji pracujícími ve filamentárních režimech. Tento výzkum umožňuje zkoumat reakční mechanismy, které probíhají v rámci těchto výbojů (excitace a disociace přímým elektronickým dopadem, postupné excitační mechanismy atd.). Corentin se věnuje přesné kvantifikace rychlostí disociace CO₂ v těchto různých režimech pomocí infračervené absorpce. Použitím chemických kinetických modelů bude identifikovat dominantní mechanismy v těchto výbojích. 

A proč Corentin provádí výzkum právě u nás v Brně? Corentinova dizertační práce vzniká pod dvojím vedením, Nicolase Naudé z Toulouse a Tomáše Hodera z MUNI. Jeho univerzita nedisponuje diagnostickým vybavením pro výzkum dielektrického bariérového výboje, který na ÚFE máme a používáme při naší vědecké práci. Zeptaly jsme se Corentina na jeho stáž i pobyt u nás v Brně. Čtěte dál.

Pověděl bys nám něco o svém výzkumu tady v Brně?
V laboratoři na Ústavu fyzikální elektroniky spolupracuji s Davidem Prokopem a Lukášem Kusýnem. Jsou to také doktorští studenti doc. Tomáše Hodera. Studujeme nanosekundový dielektrický bariérový výboj v tzv. point-to-point konfiguraci. K diagnostice používáme TCSPC (Time-Correlated Single Photon Counting) optickou emisní spektroskopii. To nám právě umožňuje nahlédnout do fundamentálních procesů v samotném výboji. Je to obrovská výhoda pracovat s lidmi, kteří s technologií dielektrického bariérového výboje pracují každý den.

Co považuješ ve svém výzkumu za to nejzajímavější?
Jednou takovou věcí je fakt, že pracujeme s atmosférickým výbojem. Aplikovat tento výboj v praxi a průmyslu je tedy jednodušší. Náš výzkum navazuje právě na obdobný za nízkého tlaku, který se prováděl v Laboratoire de Physique des Plasmas (LPP). Další zajímavostí je taky to, že jsme byli první, kteří ukázali, že je možné získat difúzní výboj v CO₂ za atmosférického tlaku. Obecně se totiž v literatuře uvádí, že tento výboj za daných podmínek hoří pouze ve filamentárním režimu. Víme, že homogenita závisí na mnoha parametrech, jako je výkon nebo dokonce i materiál dielektrika. Avšak fyzikální mechanismy, které toto způsobují jsou stále nepoznané.

Jaké to je dělat doktorát pod dvojím vedením?
Ve Francii je doktorské studium pod dvojím vedením docela běžné. Protože doc. Tomáš Hoder je jeden z mých školitelů, máme pravidelné online schůzky týmu jednou za dva týdny. Diskutujeme výsledky, experimenty a plánujeme další postupy společně s mým druhým školitelem Nicolasem Naudé a kolegy z LPP.

Proč jsi si vybral studium fyziku plazmatu?
Na vysoké škole jsem studoval mechanické inženýrství, ale chyběla mi tam fyzika. Fyziku plazmatu jsem si vlastně vybral náhodou. Jednoho dne jsem viděl poster s výzkumem fyziky plazmatu a ohromně mě to zaujalo. Na magisterský program jsem se rovnou přihlásil na fyziku plazmatu.

Navštívil jsi během svého studia i nějaké jiné cizí země?
Byl jsem na několik konferencích. Kromě pobytu v České republice jsem na žádném studijním pobytu v zahraničí nebyl. A tento pobyt v Brně je už můj druhý.

Co děláš ve volném čase, jaké jsou tvé koníčky? Jaká je česká kuchyně?
Rád se podívám na zajímavá místa a objevuji město. Navštívil jsem několik parků i hrad Špilberk. Česká jídla mi chutnají. Přijdou mi chuťově bohaté a vždycky si můžu vybrat nějaké univerzální jídlo, když bych neměl na české jídlo chuť.

Co je pro tebe tady u nás největší výzvou?
Tak to asi bude jazyk. V České republice mluvím anglicky. Ale moje angličtina by mohla být lepší a cením si příležitosti se v ní zlepšit. To je pro mě opravdu výzva.

Díky za odpovědi a přejeme ti úspěchy jak v pracovním, tak osobním životě.