Leila Zahedi a Pedram Ghourchi Beigi na pobytu Erasmus+ zkoumali potenciál interakcí mezi plazmatem a kapalinou

V polovině srpna 2024, podnikl doc. Dušan Kováčik a dr. Richard Krumpolec nabitou pracovní cestu za účelem propagace centra CEPLANT. Jednou z jejich zastávek byla belgická Univerzita v Gentu. Doprovázeli tam Leilu Zahedi a Pedrama Ghourchi Beigiho na jejich čtyřměsíční zahraniční stáž na Ústavu aplikované fyziky, Fakulty inženýrství a architektury, UGENT. Jejich cesta byla financována grantovými programy Erasmus+ a MU.

Leila a Pedram jsou doktorští studenti ve výzkumné skupině Plazmové nanotechnologie a bioaplikace na Ústavu fyziky a technologií plazmatu a centru CEPLANT. Pracují právě pod vedením doc. Dušana Kováčika a konzultanta dr. Richarda Krumpolce. V Belgii pracovali v týmu Research Unit Plasma Technology (RUPT) pod vedením prof. Nathalie De Geyter a prof. dr Rino Morent. Společně se věnovali se plazmovým aplikacím za atmosférického tlaku a interakci plazmatu s kapalinami. Belgičtí kolegové totiž vyvinuli vlastní plazmovou trysku za atmosférického tlaku (APPJ) speciálně pro studium interakce plazmatu s kapalinou, jmenovitě pro úpravu roztoků s možnými biomedicínskými aplikacemi.

Leila se ve svém výzkumu zaměřuje na studium elektrostaticky zvlákněných nanovláken a plazmové úpravě s cílem zlepšit výrobní proces a vlastnosti výsledného materiálu. „I malá změna roztoku může nanovlákna výrazně změnit. Zvolením jiného přístupu můžeme zlepšit kvalitu a vlastnosti nanovláken. Vyvíjíme obrovské úsilí, aby nanovlákna byla co nejtenčí: od zdravotnických potřeb až po průmysl. Je ale náročné, aby si zachovali žádoucí vlastnosti,“ vysvětluje Leila se svém výzkumu. Potenciální aplikace těchto pokroků zahrnují sofistikované systémy pro podávání léčiv a scaffoldy (tkáňové nosiče).

Pedramův výzkum se zabývá spíše vrstvami a povlaky. „Zajímal mě vliv plazmové trysky APPJ na vlastnosti mé finální vrstvy. Studoval jsem vliv substrátu, změnu vlastností povlaku a jeho vytvrzování, které ovlivňuje plazmová úprava. Snažil jsem se vyvinout superhydrofobní a antifoulingový povlak na bázi křemíku, a na tomto pracuji i nadále. Na druhou stranu jsem se rozhodl svůj pobyt na UGentu co nejvíce zúročit, a proto jsem se zaměřil i na optickou emisní spektroskopii (OES) jako diagnostickou metodu výbojů,“ vysvětluje Pedram.

Leila a Pedram se potýkali s novými výzvami a během čtyřměsíčního pobytu získali mnoho skvělých zkušeností. Stáž na UGentu bude dobrou referencí i pro jejich budoucí kariéru. Vědecké výsledky jejich práce zahrnou do svých disertačních prací a připravovaných vědeckých publikacích.