V jarním semestru 2021 se zahajuje výuka nového předmětu - Astrofotografie. Vyučujícími budou profesionální (astro)fotografové a absolventi MU - Pavel Gabzdyl, Petr Horálek a Pavel Karas.
Pavel Gabzdyl - vystudoval geologii na PřF MU, momentálně je zaměstnancem hvězdárny a planetária Brno. Je autorem několika populárních publikací o Měsíci a také fotoknihy Neuvěřitelné Brno.
Petr Horálek - absolvent PřF MU. V současné době působí jako delegát Mezinárodní asociace pro temné nebe a fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho astrofotografie byly vybrány mj. jako Astronomický snímek týdne ESO.
Pavel Karas - studoval na FI a PřF MU, pracuje jako vedoucí dramaturgické sekce na hvězdárně a planetáriu Brno. Pro hvězdárnu tvoří také pořady. Z jeho tvorby můžete znát například Moravu 360. Na děkanátu PřF loni proběhla výstava jeho fotografií s názvem Krajina jménem nebe.
Credit: Pavel Gabzdyl, "16. 7. 2019: Ze Špilberku do zemského polostínu."
Tito experti budou od jara předávat své vědomosti studentům Masarykovy univerzity. Předmět doplní dosavadní rozsah předmětů specializace Astrofyzika a bude nabízen i studentům mimo obor. “Astrofotografie totiž spojuje zájem o astronomii jako takový s detekčními metodami astronomických pozorování. Ale hlavně je to skvělý nástroj, jak zachovat či prohloubit zájem o hvězdné nebe. Mnoho úžasných jevů ve vesmíru se totiž děje přímo nad našimi hlavami a netřeba hned zkoumat vzdálené objekty jako kvazary, černé díry či interaktivní hvězdné systémy. Už letmý pohled na noční nebe nám otevírá oponu k nevídaným kosmickým událostem.” uvádí jeden z vyučujících, Petr Horálek. Zapsat si jej tedy mohou i studenti mimo obor, pokud absolvují základní přehledové předměty Základy astronomie 1 a 2.
Credit: Pavel Karas, červenec 2020, snímek komety Neowise
Studenti se nemusí bát, pokud nejsou na poli fotografování úplně zběhlí, jak dále uvádí Horálek: “Začínáme od úplných základů jak teoretických, tak v rámci cvičení těch praktických. Je to v zásadě úvod do tzv. krajinářské astrofotografie, tedy vesměs mladého fotografického oboru, který kombinuje krajinářskou fotografii s astronomií a astrofyzikou.” Naučí se tedy nejen od základů jak správně vybrané jevy nafotit, ale i zpracovat. Jak dále Horálek uvádí, někdy může být zpracování obtížnější než samotné focení: “Nedá se říci, že obtížnost zpracování vždy převládá nad samotným ofocením. Například u panoramatického snímání či focení meteorických rojů je zpracování jednoznačně obtížnější, neboť k focení je zapotřebí jen stativ, aparát, světelný objektiv a kabelová spoušť. Stačí půlhodinka na fotografování a případně několik hodin časosběrného snímání meteorů. Zpracování ale vyžaduje desítky, ne-li stovky hodin práce - což pochopitelně po studentech nebudeme vyžadovat, jen uvádím pro představu. Naproti tomu takové snímání s pointací, tedy na ustavené montáži kompenzující rotaci Země, je mnohdy obtížnější samotná příprava a ustavení techniky než výsledné zpracování.”
Credit: Petr Horálek, duben 2015, nebe nad pouští Atacama
Sám Petr Horálek se k astrofotografii dostal z vlastního zájmu při své práci na astronomickém ústavu Akademie věd: “... Moje první astrofotka pak vznikla toho roku na Cookových ostrovech, kde jsem z pláže ostrova Rarotonga nasnímal několik desítek expozic centra Mléčné dráhy - jen základním objektivem ze stativu - a matematicky složil do sebe. A violá, byla tam, čistá, krásná, památná Mléčná dráha. Tehdy mi poprvé došlo, jak snadno dostupné je focení noční oblohy i naprostému laikovi, když o to má opravdu zájem.”