V brněnské hvězdárně se setkali světoví odborníci na astronomii. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno.
„Byli jsme nadšeni, že si ESO zvolilo tento workshop jako oficiální událost, což odráží význam probíraných témat a spolupráci, kterou jsme chtěli podpořit,“ uvedla Jeřábková.
Prestižní akce přilákala odborníky z celého světa, kteří v Brně diskutovali o nových objevech v oblasti růstu a vývoje galaxií. Zaměřovali se především na klíčové procesy, jež tento vývoj ovlivňují.
Průlomové objevy s kosmickým dalekohledem Jamese Webba
Jedním z nejzajímavějších témat workshopu byly nedávné objevy, které přineslo využití kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Účastníci zkoumali přelomová zjištění týkající se masivních galaxiích, které vznikly „jen“ několik stovek milionů let po Velkém třesku. Tyto galaxie, obsahující supermasivní černé díry, rostly mnohem rychleji, než vědci dosud předpokládali. Právě rychlý růst galaxií v raném vesmíru a související procesy patřily mezi hlavní témata workshopu.
Michal Zajaček a Norbert Werner z Masarykovy univerzity diskutují o projektu QUVIK. Foto: Archiv Terezy Jeřábkové.
Norbert Werner, klíčový organizátor a vedoucí skupiny pro astrofyziku vysokých energií na Přírodovědecké fakultě MU, zdůraznil význam těchto objevů. „Nedávné objevy kosmického dalekohledu Jamese Webba naznačují, že galaxie a supermasivní černé díry rostly po vzniku vesmíru mnohem rychleji, než jsme předpokládali. To nás vede k přehodnocení některých základních předpokladů o vývoji galaxií. Workshop byl mimořádně inspirativní, protože nám umožnil diskutovat o těchto překvapivých výsledcích,” uvedl Werner a zároveň poděkoval Hvězdárně a planetáriu Brno za to, že se konference mohla uskutečnit v jejich krásných prostorách.
Pochopení vývoje galaxií: Jak to funguje?
Účastníci také diskutovali o neustálé interakci galaxií, včetně naší Mléčné dráhy, s jejich okolím. Jedním z klíčových témat byly galaktické odtoky – proudy plynu vytlačované z galaxií v důsledku hvězdotvorby a aktivity černých děr. Tyto odtoky formují budoucnost galaxií a ovlivňují, kolik nových hvězd může vzniknout.
Dalším důležitým tématem bylo počáteční hmotnostní rozdělení hvězd (initial mass function – IMF), které popisuje, jak se rodí hvězdy různých velikostí. Pochopení IMF umožňuje vědcům lépe porozumět tomu, jak galaxie vytvářejí důležité prvky jako uhlík a kyslík a jaké množství plynu se přemění na hvězdy. Workshop se také zaměřil na vztah mezi hmotností a metalicitou (Mass-Metallicity Relation – MZR), který propojuje velikost galaxie s jejím obsahem těžších prvků. To pomáhá vědcům pochopit, jak se galaxie vyvíjejí v průběhu času.
Na konferenci vystoupila také Allison Strom z americké Northwestern University, která skvěle přednesla pozvanou přehledovou přednášku. Foto: Archiv Terezy Jeřábkové.
Podpora spolupráce a inspirace mladých vědkyň a vědců
Workshop nebyl pouze o rozšiřování našich znalostí o vývoji galaxií, ale také o vytváření kontaktů mezi vědkyněmi a vědci. Spojením začínajících vědkyň a vědců se zkušenými odborníky a odbornicemi vytváří prostor, kde se mohou nové myšlenky rozvíjet.
Tereza Jeřábková vyjádřila své nadšení z úspěchu akce: „Bylo mi ctí organizovat tak významný workshop v Brně a být svědkyní živé výměny nápadů mezi vědci v různých fázích kariéry. Přivítali jsme účastnice a účastníky z celého světa – z Austrálie, Chile, USA i Evropy – a všichni ocenili jedinečnou atmosféru města i planetária. Tento workshop posílil postavení Masarykovy univerzity jakožto rozvíjející se instituce s velkým potenciálem a otevřel cestu ke vzrušující spolupráci s rakouskými institucemi, jako je Vídeňská univerzita a Rakouský institut pro vědu a techniku (Institute of Science and Technology Austria – ISTA),“ uzavřela Jeřábková.
Konference se uskutečnila v krásných prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Foto: Archiv Terezy Jeřábkové.
Jak uvedl organizátor akce, Jorryt Matthee, který působí právě v ISTA: „I když účastníci konference prezentovali mnoho zajímavých výsledků ze svých předchozích výzkumů, osobně budu na tuto akci vzpomínat jako na konferenci orientovanou na budoucnost. Diskutovali jsme o nových propojeních mezi historicky oddělenými komunitami a různými významnými institucemi v srdci Evropy,” uzavřel Matthee.
Glenn van de Ven z Vídeňské univerzity vyjádřil radost nejen z očekávané vědecké spolupráce mezi oběma institucemi, ale zejména z budoucí kooperace mezi doktorandy v oboru astrofyziky na Masarykově univerzitě a Vídeňské mezinárodní škole věd o Zemi a vesmíru (Vienna International School of Earth and Space Sciences – VISESS).
„Pro mě jako studentku to byla obohacující zkušenost. Setkala jsem se s předními odborníky, měla možnost moderovat sekce a pomáhat s organizací. Díky tomu jsem se cítila skutečně součástí globální vědecké komunity,“ sdílela své dojmy Monika Pikhartová, studentka doktorského studijního programu Astrofyzika na Přírodovědecké fakultě MU.
Nyní již doktorský student Astrofyziky na stejné fakultě, Matěj Bárta, dodal, že díky své diplomové práci, kterou realizoval ve spolupráci s Evropskou jižní observatoří a Akademií věd ČR, získal vzácnou příležitost prezentovat výsledky svého výzkumu na mezinárodní konferenci. To je zkušenost, která se naskytne málokterému magisterskému studentovi.
S organizací konference pomáhala také studentka doktorského studijního programu Astrofyzika na Přírodovědecké fakultě MU Monika Pikhartová. Foto: Archiv Terezy Jeřábkové.
Vyvážený a inkluzivní přístup
Diverzita byla klíčovým prvkem při plánování workshopu. Organizátoři dbali na to, aby na konferenci byli zastoupeni vyváženě vědci i vědkyně, a to v různých fázích kariéry. Tím se jim podařilo vytvořit prostředí, ve kterém se mladí vědci i mladé vědkyně cítili pohodlně a hojně přispívali do diskusí. Program byl také navržen tak, aby poskytoval dostatek času pro rozhovory a debaty s důrazem na interdisciplinární spolupráci. Tento inkluzivní přístup nejen podpořil smysluplné zapojení všech účastníků, ale také vytvořil komunitní atmosféru mezi vědci a vědkyněmi bez ohledu na to, zda prezentovali špičkový výzkum nebo byli teprve na začátku své kariéry.
Brno jako rostoucí vědecké centrum
Výběr Brna jako místa konání workshopu nebyl náhodný. Jeho blízkost k Vídni a širší vědecké scéně v Rakousku z něj činí ideální místo pro podporu spolupráce mezi klíčovými institucemi.
„Geografická poloha Brna a jeho stále lepší vědecká pověst z něj činí ideální místo pro setkávání vědců. Tento workshop otevřel dveře novým partnerstvím mezi Masarykovou univerzitou a blízkými institucemi a zajistil, že Brno bude nadále posilovat svou roli jako významný hráč na evropské vědecké scéně,” uzavřela Tereza Jeřábková.
