12. 12.
Petr Ponížil – Betlémská hvězda
169. Fyzikální kavárna nabízí přednášku Petra Ponížila z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně o Betlémské hvězdě.
26. 9. | Zdeněk Bochníček: Ozvěny veletrhu nápadů, Jednoduché výpočty ve fyzice živé přírody V příspěvku je ukázáno několik příkladů použití jednoduchých fyzikálních modelů na popis dějů v živé přírodě, převážně v souvislosti s lidským tělem. Příklady z mechaniky a termiky vyžadují pouze znalosti fyziky střední, nebo dokonce základní školy. Modely přes svou jednoduchost poskytují výsledky dobře shodné s experimentem, nebo s naší každodenní zkušeností. Jan Janíček: Opomenutý fyzikální fenomén Příspěvek stručně upozorňuje na opomenutý fyzikální fenomén, který všichni zde přítomní do jednoho znají, ale nikoho zatím nenapadlo jej jako fyzikální fenomén pojmenovat a jako takový jej i vnímat. Jitka Piskačová: Informace o Regionálním centru projektu Elixír do škol |
21. 6. | Pavel Konečný: Experimentální kvíz z elektřiny a magnetizmu Odpověď na jednoduché otázky inspirované výukou elektřiny a magnetizmu, ale i praktickými problémy, budeme hledat v jednoduchých demonstračních experimentech. Zopakujeme jak experimenty známé, tak i několik méně známých, například jak stanovit polaritu elektrického náboje v elektrostatice. Pokusíme se najít odpověď na otázku, proč regulační transformátory při zapnutí někdy vyhazují jističe, a ukážeme, za jakých podmínek vede kuchyňská sůl elektrický proud, aniž by byla převedena do roztoku. |
17. 5. | Jaromír Leichmann (Ústav geologických věd PřF MU): Uran – dobrý sluha, ale zlý pán Charakteristika uranu, jeho chování v průběhu vývoje Země, koncentrace ve vesmíru a jednotlivých částech země, přírodní reaktory, vliv na tepelnou bilanci Země. Radioaktivita uranu a jeho dceřiných isotopů, zdravotní rizika související s výskytem a zpracováním uranu. Procesy koncentrace uranu a mechanismy vzniku ložisek uranu. Uran v energetice, palivový cyklus, úložiště vyhořelého jaderného paliva. Uran v České republice, zdroje a ložiska, historie využívání, hledání vhodného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ukázka uranových rud a přístrojů na detekci radiace. |
19. 4. | Barbora Mikulecká: Černobyl po třiceti letech Černobylská havárie byla bezesporu jedna z největších katastrof lidské techniky. Jak to v zakázané zóně kolem elektrárny vypadá dnes? Autorka navštívila zónu hned 3x a dostala se do míst, kam se běžný návštěvník nepodívá. Mluvila s místními usedlíky i s pamětníky oné katastrofy. Vedle Pripjati prozkoumala tajný sovětský radar Duga, navštívila opuštěné vesnice, prošla pátým nedostavěným blokem elektrárny. Nechte se vtáhnout do opravdové atmosféry poutavými fotografiemi a povídáním o dnešní černobylské realitě bez mediálních křiklavých titulků a příkras. |
22. 3. | Jana Jurmanová, Luboš Poláček: Vlny, kmity, chvění – generování a měření |
22. 2. | Jan Petrovský: Dítě mnoha otců aneb chceš-li opravdu výstižný název, musíš si ho vypůjčit od Ondřeje Neffa Až dosud jsme se setkávali převážně s váženými vědci. Dnes se budeme potkávat s pestrou směsicí podnikatelů, kteří majetek nabyli a s jinými, kteří vše pozbyli, s malířem portrétů, se slavnými fyziky a s pruským lajtnantem, jehož uznale citoval i sám Faraday. Bude tam jeden ruský baron, který upadl skoro v zapomnění a jeden majitel holubí pošty, jehož agentura dodnes ovlivňuje, jaké informace se k nám dostanou. Do naší historie vstoupí neznámá dáma v klobouku, aby hned zase zděšeně vystoupila. Náš historický a fyzikální exkurz začneme na Moravě, na Hádech a v Moravském Krasu, abychom se rychle přesunuli do Britské Indočíny, po návštěvě evropských center vědy se přeplavíme do Ameriky, abychom zastihli výbuch informačních technologií druhé poloviny 19. století, tohoto pra-internetu, jehož je internet sice pokračováním, ale jen slabým odvarem. Nemusím dodávat, že řeč bude o vývoji elektromagnetické telegrafie a o tom, co fyzika a fyzikové pro ni udělali a co ona znamenala pro fyziku. prezentace (pdf) |
18. 1. | Pavel Konečný: Magnusův jev ve školské fyzice Magnusův jev nese jméno fyzika Heinricha Gustava Magnuse, který se jím zabýval v souvislosti s odchylkou rotující střely od trajektorie střely nerotující. Jako v mnoha jiných případech, ani tento jev není pojmenován po svém původním objeviteli. Všiml si ho například už Isaac Newton a v polovině 18 století se jím zabýval matematik, balistik a vojenský inženýr Benjamin Robins. Magnusův jev je pozorovatelný v různých běžných životních situacích, například při míčových sportech. Je tedy celkem přirozené, že je předmětem i školské fyziky. Jak snadno je možné Magnusův jev demonstrovat, tak obtížné je ho vysvětlit na úrovni základního kurzu, protože se jedná o aerodynamický jev obtékání válce nebo koule reálnou tekutinou. Budou předvedeny experimenty, které by mohly být nápomocny k porozumění tohoto jevu. |
14. 12. | Kolektiv Oddělení obecné fyziky a didaktiky: Kouzelné vánoce Předvánoční atmosféru se stromečkem, koledami a prskavkami zpestříme kouzelnými fyzikálními experimenty z mechaniky, elektřiny i optiky. Novinka: TOMBOLA – pokud máte nějaké zajímavé dárky, které se Vám sice nehodí, ale jiného by mohly potěšit nebo pobavit, přineste je do naší tomboly. Dárky prosím zabalte. Možná přijde i kouzelník! |
9. 11. | Pavel Konečný: Experimenty s řetízky a řemeny, aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád motorovou pilu Řetězy a řemeny mají velmi široké uplatnění v technické praxi. Jejich dynamické chování je fyzikálně zajímavé, v některých případech kontraintuitivní, a přitom v základních rysech uchopitelné fyzikou na (téměř) středoškolské úrovni. Existuje několik jednoduchých školských pokusů, které dynamiku řetízků osvětlují. Praktický význam porozumění tomu, jak se řetězy a řemeny chovají, je zřejmý – z bezpečnostního hlediska je například užitečné mít představu o tom, co může udělat konec přetrženého řetězu běžící motorové pily. V příspěvku bude demonstrováno, jak jednoduchým způsobem uskutečnit některé známé i méně známé experimenty s řetízky, například samonosné běžící řetězové kolo, bude poukázáno na vzájemné souvislosti i souvislosti s jinými oblastmi mechaniky. |
19. 10. | Jindřiška Svobodová, Jan Novotný: Ozvěny Veletrhu nápadů 2017 II Slaná voda pro fyzika. Náměty na pokusy a zadání fyzikálních úloh se slanou vodou. Vytvoříme bazének se slanou vodou, ve kterém se sbírá a ukládá sluneční energie. Uvidíme, jak díky slanostnímu gradientu vody dochází ke konvekci odděleně v dolní a horní vrstvě. Prozkoumáme polohy metacentra a těžiště při plování ve slané vodě. Jaká bude viskozita a povrchové napětí slané vody? Rudý posuv v úloze z fyzikální olympipády. V zadání Fyzikální olympiády se objevila úloha odvolávající se na rudý posuv spektra objektu způsobený rozpínáním vesmíru. Vzniká otázka, zda pro rudý posuv uvažovaný v kosmologii lze použít běžného vzorce pro Dopplerův jev ze speciální teorie relativity. Věnujeme se rozboru této otázky. Zvláštní pozornost věnujeme kosmologickému modelu Milneho. |
21. 9. | Zdeněk Bochníček, Pavel Konečný: Ozvěny Veletrhu nápadů 2017 Veletrh nápadů učitelů fyziky je tradiční každoroční setkání učitelů fyziky všech stupňů. Letos se na začátku září v Olomouci uskutečnil již 22. ročník, viz http://www.vnufol.cz. Na kavárně se vrátíme k několika příspěvkům, které nás zaujaly. Budeme střílet do dřevěných špalíků, sestavovat elektrické obvody na svislé tabuli bez použití magnetů, simulovat krokové napětí po úderu blesku, pozorovat lom světla na vodní hladině a (skoro) vyřešíme jednu záhadu houslí. |
15. 6. | Zdeněk Bochníček: Klasické experimenty z mechaniky s neklasickým měřením Užití elektronických čidel přináší v demonstračních experimentech některé nesporné výhody: názorné zobrazení výsledků, možnost měřit velmi krátké děje, kvantitativní data pro další zpracování. V příspěvku budou ukázány některé příklady jejich využití. Nejvíce se budeme věnovat klasickému experimentu „trhání provázku“, který bude komentován a vyhodnocen na všech úrovních výuky, od základní po vysokou školu. Další, tentokrát čistě vysokoškolský experiment s kmitovými módy nabídne bohatou škálu realizací a jejich konfrontaci s teoretickým popisem. |
18. 5. | Zbyněk Bureš (Vysoká škola polytechnická, Jihlava): Od fyzikální podstaty zvuku ke sluchovému vjemu a interpretaci V případě zvuku je prvním krokem pro interpretaci jeho významu sluchový vjem. Nepřekvapí nás, že na nejvyšší kognitivní úrovni se mohou interpretace téhož komplexního podnětu (například řeči) lišit. Roztomilým příkladem budiž česko-francouzské manželství mého přítele, kde manželova slabika „no“ znamená ano, zatímco stejná manželčina slabika představuje „ne„. Méně zřejmé už ale může být, že i každý elementární fyzikální parametr zvukového podnětu je vnímán v závislosti na mnoha externích i interních faktorech. Sluchový systém také z podnětu mnoho informací odstraňuje a na druhé straně vjem obohacuje o aspekty, jež v podnětu nejsou přítomny. Při tom všem je zároveň sluchový systém schopen tak komplexních úkolů jakým nesporně je porozumění řeči nezávisle na její intenzitě, absolutní výšce či rušivém pozadí. Z hlediska neurofyziologie, psychoakustiky a audiologie tyto jevy představují velmi zajímavé problémy; některé z nich, včetně určitých paradoxů a přesahů do diagnostiky sluchu, budou představeny i v tomto příspěvku. |
20. 4. | Jindřiška Svobodová, Jan Novotný: Proč učit kosmologii Obraz vesmíru se za poslední století díky novým poznatkům výrazně změnil. Současné poznatky a představy o vesmíru jsou postaveny na výsledcích řady zajímavých experimentů a odvážných modelů. Kosmologové vesmír nejen popisují, ale také o něm přemýšlejí, snaží se do zkoumání zapojit i poznatky z jiných vědních oborů. Kosmologie je nyní příznivý terén pro ukázku toho, jak pracuje věda, a pro motivaci studentů. Představíme první zkušenosti z kurzu Kosmologie koncipovaného pro učitelská studia, návrhy didaktických pomůcek a aktivit. |
23. 3. | Jan Petrovský: Sluníčko táhne mízu aneb fyzika v koruně stromu Vyšetříme vzestup mízy kmenem stromu až do jeho koruny a budeme se snažit najít fyzikální příčiny vzestupného (transpiračního) toku vody. Jako přípravu k tomu budeme muset začít u několika poznatků z fyziologie rostlin. Uvedeme některé překvapivé vlastnosti vody. Dáme návody k jednoduchým demonstračním pokusům, které lze provést ve škole. Jelikož stromy bojují s kavitací (embolizací), vsuneme krátkou odbočku ke kavitaci v technické praxi. Jen letmo zmíníme některé technické výzkumy inspirované právě transpirací rostlin. Při tom všem se dalekým obloukem vyhneme rovnicím a vzorečkům, takže povídání by mohlo být příjemné i pro učitele biologie, přírodopisu a ekologie. |
23. 2. | Tomáš Nečas, Antonín Baďura: Mlžná komora s termoelektrickým chlazením Na kavárně bude předveden funkční prototyp mlžné komory, která byla navržena a sestrojena jako studentský projekt v rámci soutěže „středoškolská odborná činnost“. Kromě předvedení a popisu činnosti komory a pozorování částic ionizujícího záření zmíníme také samotný proces konstrukce komory, který je sám o sobě zajímavý. |
19. 1. | Václav Piskač: Proč se to učí takhle? Při výuce fyziky používáme často postupy, které se dědí z jedné generace fyzikářů na druhou. Jsme v tom utvrzováni jednak texty učebnic, které jsou mnohdy nekriticky přepisovány ze starších vydání, jednak pedagogickými vzory svých učitelů. V příspěvku se zaměříme na několik problémů spojených s výukou mechaniky (nakloněná rovina, kyvadlo, třecí síla, tíhová síla) a případně i termiky (regelace ledu a komínový efekt). Cílem příspěvku není prezentovat jediný „správný“ výklad dané problematiky. Bude však poukázáno na to, že věrohodnost naší výuky nemůžeme stavět pouze na tom, že „je to tak psané v učebnici“ případně „takhle nám to říkali ve škole“. |
15. 12. | Pavel Konečný a Zdeněk Navrátil: Jiskřivé Vánoce aneb není plamen jako plamen Optická spektroskopie sahá svými kořeny do 17. století, nicméně aplikační úrovně dosáhla až ve století 19. Kvalitativní prvková analýza nemusí být založena jenom na analýze spektrálních čar, ale také na jiných světelných projevech zkoumané látky. Velmi zajímavá je v tomto smyslu tzv.jiskrová zkouška materiálů. Na několika vybraných experimentech si ukážeme, jak s tím souvisí některé soudobé pyrotechnické zvyky vánočního období a konce roku. |
10. 11. | Jan Smolek (SPŠ Sokolská): Pod vodní hladinu Přednáška má za cíl krátce pojednat o vybraných okolnostech cesty člověka pod vodní hladinu. Tedy o cestě z prostředí ve kterém jsme zvyklí žít, do živlu, ze kterého jsme sice kdysi vzešli, ve kterém však dnes naše přežití závisí na použití techniky a na našich vědomostech a schopnostech. Milníky pak představují přírodní zákonitosti, kterým rozhodně není radno se příčit. |
20. 10. | Zdeněk Bochníček: Několik poznámek o povrchovém napětí Ze standardního školského způsobu výkladu využívajícího „výslednice přitažlivých sil mezimolekulární interakce“ nijak přímočaře neplyne existenci síly v rovině rozhraní. V příspěvku bude navržen alternativní středoškolský výklad vzniku povrchového napětí včetně doprovodných experimentů. V dalším si všimneme i jiných méně známých důsledků existence povrchového napětí a budeme si věnovat klasickému problému: plavání drobných předmětů na vodní hladině. Poznámka pro účastníky letošního Veletrhu nápadů: Půjde o podstatně rozšířenou verzi příspěvku na Veletrhu. |
22. 9. | Tomáš Nečas, Lenka Kramářová, Pavel Konečný, Zdeněk Bochníček: Ozvěny Veletrhu nápadů učitelů fyziky Veletrh nápadů učitelů fyziky je každoroční mezinárodní setkáni učitelů fyziky všech stupňů. Letos se konal již 22. ročník, a to v Brně na Pedagogické fakultě MU. Bližší informace o akci můžete najít zde . Na Kavárně si připomeneme některé zajímavé příspěvky, které byly na Veletrhu prezentovány, a přidáme vlastni experimenty inspirované Veletrhem. Program doplníme stručnou informací o právě skončeném Fyzikálním soustředeni studentů středních škol na Cikháji. |
16. 6. | Pavel Konečný: Ohmův zákon s pomůckami na elektrostatiku, aneb školské experimenty s velmi malými proudy a několik inspirací ze sbirky http://fyzikalnipokusy.cz/cs. Elektrostatika se zabývá jevy, kdy je rozložení náboje statické, nebo se mění natolik pomalu, že s tím související elektrické proudy nehrají roli. Změny elektrických nábojů lze citlivě detekovat obvyklými raménkovými elektroskopy a lze tak měřit i úbytek náboje v důsledku svodového proudu. Z vazby mezi nábojem a potenciálem pak vyplývá možnost přibližně měřit raménkovým elektroskopem velmi malé proudy, například proudy tekoucí metr dlouhou suchou bukovou tyčí ze školního Van der Graafova generátoru do země a provádět tak experimenty analogické s rezistory s o mnoho řádů menšími hodnotami ohmického odporu než má již výše zmíněná tyč. Také budeme pokračovat ve čtení ukázek z knížky Zikmunda Wintera: Život a učení na partikulárních školách v Čechách v 15. a 16. století. |
12. 5. | Jan Petrovský: „Kam se poděl metr?“ Přednáška stopuje skutečnou, nikoli učebnicovou, historii zavedení metru jakožto jednotky délky. Připomene spor o tvar Země. Zavede do míst, kde je tzv. archivní metr uložen. A také pozve na fyzikální vycházku do Soběšic. prezentace (pptx) Barbora Mikulecká: KrTeK, Kreativně technický kroužek Od října 2015 běží na půdě Přírodovědecké fakulty pro žáky základních škol fyzikální kroužek KrTeK. Příspěvek krátce seznámí s programem kroužku a účastníci Kavárny budou mít příležitost si vlastnoručně vyrobit jednoduché pomůcky pro fyzikální experimenty. |
21. 4. | Pavel Konečný: Odstředivé čerpadlo z pohledu základního kurzu fyziky, aneb kde je ta síla, která koná práci. (program plánovaný na 99. Kavárnu, na které se neuskutečnil) Základní úvahy o fyzice odstředivého čerpadla lze provést za jistých (velmi) zjednodušujících předpokladů v rotující neinerciální vztažné soustavě. V takové soustavě působí na element kapaliny kromě tlakových sil (a v našem případě nepodstatné tíhové síle) ještě dvě tzv. fiktivní síly, tj. odstředivá a Coriolisova. Coriolisova síla, podobně jako Lorentzova síla na náboj v magnetickém poli, práci na částici pohybující se kapaliny nekoná, je kolmá na směr pohybu. Odstředivá síla práci sice formálně koná, ale jako fiktivní síla nemá k sobě reakci, která by práci „spotřebovávala“. Vzniká otázka, jaké síly vlastně kapalinu čerpají a na úkor práce jakých sil kapalina v odstředivém čerpadle získává energii. |
17. 3. | 10 let Fyzikální kavárny V jubilejní 100. kavárně nejprve zavzpomínáme na její počátky a připomeneme některé významnější události z desetileté historie kavárny. Hlavním programem bude fyzikální kvíz s řadou jednoduchých experimentů, které ne vždy dopadnou, jak bychom očekávali. Program doplní malá výstavka "Ukázka ze školní fyzikální herny" a dílna s možností vlastnoruční výroby několika fyzikálních hraček. kvíz s výsledky (ppt) |
25. 2. | Jan Novotný: Potvrzení existence gravitačních vln. AKTUÁLNĚ!!! Čtení z knihy Zikmund Winter, Život a učení na školách partikulárních. |
21. 1. | Lubomír Přibyla: „Pod kapotou“ televizoru aneb zajímavý pohled „pod kapotu“ staršího barevného televizoru se spoustou zvláštních součástek a dílů provázaných mocnými zákony fyziky. Po krátkém úvodním kvízu si povíme o „proměně“ informace (obrazu a zvuku) do podoby elektrických signálů, o jejich přenosu vysílačem k přijímači – televizoru a o „reverzní proměně“ do původní podoby (obrazu a zvuku). Popíšeme si základní stavební díly elektronických obvodů a tvorbu elektronických funkčních bloků, včetně praktických ukázek, a také neopomeneme zdůraznit roli fyziky ve vývoji televizní techniky. |
10. 12. | Pavel Konečný: Krystalické Vánoce (vánoční kavárna) Uspořádání atomů určuje nejen tvar rostlých krystalů, ale i jejich fyzikální vlastnosti. Tak nejen vánočního kapra, ale dokonce i prvek lze připravit na několik způsobů s diametrálně odlišnými vlastnostmi a nemusíme zrovna pro kontrast s grafitem vyrábět diamanty. Sněhová vločka, symbol vánoc, bude inspirací pro experimenty s látkami relativně běžně dostupnými v našich lékárnách, drogériích a samoobsluhách (někdy), abychom věděli, co ještě doobjednat pod stromeček. Pokusíme se z nich vypěstovat krystaly, podíváme se na některé fyzikální jevy související s jejich strukturou a ukážeme si, jak i celkem obyčejný prvek může změnou vnitřní struktury měnit svoje mechanické vlastnosti. Otevřeme také novou občasnou rubriku, kdy budeme číst ukázky z knihy Zikmunda Wintera Život a učení na partikulárních školách v Čechách v 15. a 16. století. Tradičně nebude chybět vánoční stromeček a sváteční atmosféra. |
19. 11. | Pavel Konečný: Jak studentům zobrazit dvoudimezionální proudění ideální tekutiny, aneb o jednom starém školském pokusu z mechaniky tekutin, a jak to všechno souvisí s těžbou ropy a plynu z břidlicových a písečných ropných polí. |
15. 10. | Jan Petrovský: Otevřený problém v Otevřené zahradě (Brno, Údolní 33) aneb minulost, přítomnost a možná skvělá budoucnost Crookesova (světelného) mlýnku Vysvětlení, proč se točí Crookesův radiometr (světelný mlýnek), není jednoduché a ve své době se na něm podíleli ti nejvýznačnější fyzikové. Pak téměř na sto let zájem o tento jev upadl a zdálo se, že světelný mlýnek je odsouzen být spíše jen nějakým žertovným předmětem a tu a tam jej vytáhne ze zaprášené skříně některý učitel fyziky. Od devadesátých let se však s vidinou praktického využití radiometrické síly v nanotechnologiích, lékařství, ale i ve vesmíru, zase věnuje výzkumu a vývoji hodně úsilí. prezentace (pptx) |
24. 9. | Ozvěny Veletrhu nápadů učitelů fyziky: Pavel Konečný: Feynmanův inverzní rozprašovač Zdeněk Bochníček: Mechanika pohybu zlomené tyče, praktické ukázky a analýzy dvou pozoruhodných experimentů Program doplníme i několika postřehy a zajímavostmi z Veletrhu. |
18. 6. | Pavel Konečný: Magnetické vlastnosti látek a silové pusobení magnetického pole. V příspěvku se seznámíme s méně známými jevy spojenými s magnetickým polem. Mimo jiné odpovíme na otázky: Co se stane, když vypneme v cívce s jádrem elektrický proud? Bude magnetické pole vždy působit silou na feromagnetické tělísko? Kam by nás zavedla ve všech směrech otočná střelka kompasu? Výklad bude doprovázet řada experimentů. |
21. 5. | Tomáš Tyc: Hrátky se světlem – od difrakce přes zobrazení turbulencí až ke zviditelnění proudění ve vírovém prstenci |
16. 4. | Jan Smolek (SPŠ a VOŠT Sokolská, Brno): Technické vlastnosti materialů a jejich zkoušení – praktické ukázky. Kavárna se uskutečnila na půdě SPŠ. |
26. 3. | Zdeněk Bochníček: Lineární halogenová žárovka jako intenzivní zdroj světla pro demonstrační experimenty z optiky |
19. 2. | Zdeněk Navrátil: Měření rychlosti světla pikosekundovým laserem a stopkami |
15. 1. | Jan Petrovský: Útržky z počátků výzkumu geomagnetismu (i s hravými pokusy) aneb Jak to bylo s tím pohrabáčem, zda měl slavný William Gilbert pravdu a o čem referoval r. 1822 velrybářský kapitán v Royal Society of London prezentace (ppt) |
11. 12. | Pavel Konečný: Vánoční zvyky ve fyzikálních experimentech |
20. 11. | Jana Šestáková (MFF UK, Praha, ZŠ Litoměřice): Peer Instruction – otázky ve výuce fyziky Novinky v Peer Instruction, DIDFYZ 2012 |
16. 10. | Pavel Konečný: Podzimní inspirace z Náchoda aneb několik experimentů inspirovaných 13. mezinárodní konferencí – dílny Heuréky, Náchod 2014. |
18. 9. | Ozvěny Veletrhu nápadů Pavel Konečný: K čemu se hodí stará dobrá žárovka, aneb fyzikálně nostalgické ohlédnutí za jedním zajímavým technickým zařízením |
19. 6. | Tomáš Nečas: Studentské projekty na Gymnáziu třída Kapitána Jaroše Pavel Konečný: Čteme ze zahraničního tisku – Joshua Gates: Magnetická síla a práce, jednoduchý příklad, Physics Education. |
15. 5. | Kateřina Tajovská (Geografický ústav PřF MU): GNSS (Globální navigační satelitní systémy) - věda, praxe i zábava Cílem přednášky je seznámit posluchače se širokou škálou využití technologií GNSS (někdy zvané jenom GPS) v různých oblastech a oborech lidské činnost od vědeckovýzkumných projektů, přes komerční nasazení až po každodenní používání v mobilních aplikacích či turistických přijímačích. Budou zmíněny i některé „záludnosti“ správného využití této technologie.
|
24. 4. | Jan Geršl (ČMI Brno): Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin aneb cesta k nové definici jednotky času Nová generace atomových hodin, tzv. optické hodiny, dosahuje přesnosti řádu 10-18, což odpovídá odchylce 1 sekundy za třicet miliard let. Citlivost hodin je tak obrovská, že je možné pomocí nich detekovat relativistické změny plynutí času i při malých rychlostech a malých změnách gravitačního pole. Přednáška seznámí posluchače s principem optických hodin a s problémy při jejich vzájemné synchronizaci. Budou komentovány i možnosti využití hodin při nové definici jednotky času.
|
20. 3. | Václav Piskač: Fyzika na kolejích Zdeněk Navrátil, Luboš Poláček: Tři experimenty s fosforescenční fólií |
27. 2. | Josef Zeman (Ústav geologických věd PřF MU): Ukládání vysoce radioaktivních odpadů do horninového prostředí: Je to bezpečné? (současný stav, problémy a perspektiva) |
16. 1. | Pavel Konečný: Z nuly na 160 km/h za 0.8 s, aneb co nejde silou, jde ještě větší silou. (Vrátíme se k tématu maximálního zrychlení automobilu, tentokrát ve světě dragsterů.) Zdeněk Bochníček: Gravitace, fyzikální omyly ve filmovém trháku |
12. 12. | Vánoční kavárna Tomáš Nečas: Fyzikální videostop II – to nejlepší ze seriálu Mythbusters Pěvecké sdružení paní Halířové: Adventní a vánoční písně s klavírním doprovodem |
21. 11. | Zdeněk Bochníček: Aktivní výuka, inspirace z konference ICPE-EPEC Lenka Kramářová: Také aktivní učení? (ukázka z praxe na gymnáziu Vídeňská) |
17. 10. | Ozvěny Veletrhu nápadů a Heuréky 2013 Zdeněk Bochníček: Jaké je maximální zrychlení osobního automobilu? Barbora Mikulecká, Jan Pavelka: Pokusy s polarizací |
19. 9. | Pavel Konečný, Barbora Mikulecká, Vojtěch Hanák: Ozvěny Science on Stage Festival, Frankfurt Oder – Slubice 2013 |
20. 6. | Martin Čermák: Příběh dvou (ne)podobných rovnic (Newtonův gravitační a Coulombův zákon) Tomáš Novotný: Co jsme se dozvěděli o technice v CERNU |
16. 5. | Zahraniční exkurze pro učitele fyziky - zkušenosti účastníků Petr Šurek: SPACE CAMP – Vesmírná mise (USA) Jan Smolek: CERN (Švýcarsko) |
18. 4. | Ondřej Vybíhal, Tomáš Křivánek, Pavel Konečný: Jednoduché a netradiční metody měření indexu lomu kapalin |
21. 3. | Pavel Konečný, Barbora Mikulecká, Vojtěch Hanák: Budiž světlo a když už, tak pořádné aneb příběh žárovky. |
21. 2. | Václav Piskač: Experimenty se skenerem podle Gorazda Planišiče |
17. 1. | Pavel Konečný: Ozvěny Veletrhu nápadů 2 – Tepelné stroje ve školských pokusech |
13. 12. | Václav Piskač: "Elementálové elektrostatičtí" ... základní experimenty z elektrostatiky. Jana Jurmanová: Kavárenský audiostop (vánoční koledový kvíz) ... hudebně poslechový pořad proložený především nefyzikálními otázkami, sloužící k navození vánoční atmosféry a vytvoření dobré nálady. |
15. 11. | Jindřiška Svobodová, Jiří Svoboda: Bydlíme s fyzikou: včera, dnes i zítra. |
18. 10. | Tomáš Pitner a Adam Hájek (studenti G. Kpt. Jaroše): Teslův transformátor vlastníma rukama Pavel Konečný a kol: Ozvěny heuréky. Několik pokusů z elektřiny, mechaniky, termiky a optiky inspirované náchodským setkáním učitelů fyziky. |
20. 9. | Ozvěny Veletrhu nápadů 1 Zdeněk Bochníček: Zobrazení v IR oblasti s využitím termocitlivých fólií Tomáš Nečas: Pokusy na zdi a na okně |
21. 6. | Tomáš Křivánek: Mrazivý dusík trochu jinak |
17. 5. | Jan Smolek (SPŠ a VOŠ technická, Sokolská 1): Tepelné ztráty lidského těla a lékárničkové fólie |
19. 4. | Pavel Konečný, Luboš Poláček: 100 let od zkázy Titaniku, technika lodi, příčiny a průběh katastrofy Několik jednoduchých pokusů s vodou: jak teče voda do lodi, jak studí voda severního Atlantiku, jaký vztlak má voda se vzduchovými bublinami. |
15. 3. | Pavel Konečný: Ptáci neví proč létají, ale my to víme aneb vztlak z pohledu základního kurzu fyziky s několika kvízovými otázkami. |
23. 2. | Bronislav Bálek: Využití systému ISES pro biofyzkální měření. |
19. 1. | Václav Piskač: Vozíky a koule – soubor mechanických experimentů Tomáš Nečas: Studentské projekty |
15. 12. | Pavel Konečný, Zdeněk Bochníček: Fyzikální zamyšlení nad dárky od Ježíška (tepelné stroje, vlny na vodě) Myc Riggulsford (UK): Fyzikální kavárna na BBC Nebude chybět stromeček a již tradiční sladké překvapení. |
24. 11. | Filip Münz: Neutrina rychlejší než světlo aneb jak kalibrovat současnost. Jan Novotný: A co na to teorie relativity? |
20. 10. | Pavel Konečný, Václav Piskač: Dílna školských pokusů náchodské Heuréky Václav Piskač: Demonstrační elektromotor Stránky projektu Heuréka http://kdf.mff.cuni.cz/heureka |
22. 9. | Ozvěny Veletrhu nápadu učitelů fyziky 16 Pavel Konečný: A zase ta neinerciálni vztažná soustava Ondřej Přibyla, Jan Pavelka: LED, laserová ukazovátka a jiné světelné zdroje |
16. 6. | Ondřej Přibyla, Tomáš Nečas: Science on Stage v Kodani |
19. 5. | Petra Marinová: Biofyzika na střední škole? Proč ano, proč ne? |
28. 4. | Martin Krynický, gymnázium Třeboň: Fyzika proaktivně - realistický pokus, jak učit fyziku |
31. 3. | Jubilejní 50. kavárna. Při slavnostněji pojatém programu zavzpomínáme na uplynulé Fyzikální kavárny, přidáme několik zajímavých experimentů a nebude chybět ani překvapení. |
24. 2. | Václav Piskač: Základní pokusy z magnetostatiky |
20. 1. | Pavel Konečný, Zdeněk Bochníček: Fotovoltaika a energetika |
16. 12. | Vánoční kavárna Tomáš Nečas: Fyzikální videostop aneb Youtube ve službách fyziky Tomáš Kaňa: Fyzika ve filmu a film ve fyzice |
18. 11. | Václav Piskač: Praktické drobnosti: Usměrnění proudu s LED, experimenty s velkými magnety..... Michal Pazderka: Spekroskop vlastníma rukama |
21. 10. | Ozvěny Veletrhu nápadů II: Pavel Konečný: Zavěšení břemene a zachycení pádu do závěsu, aneb několik jednoduchých pokusů na mechanické vlastnosti materiálů a Newtonovy pohybové zákony Zdeněk Bochníček: SENSIT DIDAKTIK 10, experimentální sada pro měření teploty Tesařová Hana: Prezentační dovednosti žáka v hodinách fyziky Další postřehy z vystoupení jiných účastníků. |
23. 9. | Ozvěny Veletrhu nápadů I: Věra Bdinková: Několik nápadů z fyzikálního semináře Tomáš Nečas: Experimenty pro výuku meteorologie Václav Piskač: Barevné čelovky a příliš mnoho mikrofonů www stránky Veletrhu nápadů 15 |
17. 6. | Vojtěch Hanák: Hudební teorie očima fyzika |
20. 5. | Jakub Jermář: Fyzikální měření s Vernierem. |
15. 4. | Tomáš Nečas: Fyzikální kavárna 3D aneb Principy stereoskopické projekce, včetně praktických ukázek. Luboš Poláček, Marek Poláček: Záhada jogurtového kelímku. |
18. 3. | Luboš Poláček: (Ne)efektivnost žárovky při osvětlení interiéru. Nejvíce svítíme v době, kdy topíme! ÚDIF: Několik experimentů, z nichž si každý něco odnese (a to nejen obrazně). |
18. 2. | Hana Tesařová, ZŠ Edvarda Beneše, Lysice: Halové jevy objektivem amatérského fotografa. Program doplníme několika experimenty v podání Pavla Konečného, Ondřeje Přibyly a Václava Piskace. |
21. 1. 2010 | Zdeněk Bochníček: Pásová teorie polovodičů při výuce na střední škole? Zkušenosti z jednoho pokusu. |
17. 12. | Vánoční nadílka s fyzikální diskuzí Jan Pavelka: "Poklady" ze sběrných dvorů |
19. 11. | Václav Piskač: Fyzikální modely snadno a rychle pomocí programu PhUN plus několik drobností z oblastí elektromagnetismu. |
15. 10. | Pavel Konečný, Zdeněk Navrátil, Zdeněk Bochníček, Luboš Poláček: Plody babího léta – nové experimenty z Cikháje a Festivalu vědy (pokusy s plynným vodíkem, síla magnetů a neviditelné obrazy). |
17. 9. | Tomáš Nečas: Jak vyrobit horký led, jak jednoduše změřit Planckovu konstantu pomocí LED, jak rychle padá déšť (aneb fotoaparát a učitel fyziky 3). |
18. 6. | Zdeněk Bochníček: Symboly a hesla, paradoxy a hlouposti – několik poznámek k energetické politice |
21. 5. | Luboš Poláček: Ještě jednou západ Slunce studenti Gymnázia Slovanské náměstí: Fyzikální praktikum na PřF |
16. 4. | Inspirace z minulých kaváren Jan Novotný: Několik poznámek k západu Slunce Miroslav Kubera: Vznášedlo, zákon zachování hybnosti a činnost srdce, fyzik a fotografický aparát 2, batavská slzička, hrátky na pomezí kapaliny a pevné látky. |
19. 3. | Václav Piskač: Fotoaparát a učitel fyziky. |
19. 2. | Jindřiška Svobodová a studenti PdF MU: Klíče ke vzdušným zámkům, inscenované fyzikální pásmo o jevech v problematice klimatu. |
15. 1. 2009 | Ondřej Přibyla: Postřehy ze "Science" olympiády v Koreji a pár experimentů navrch. |
11. 12. | Vánoční kavárna Zdeněk Bochníček, Vojtěch Hanák: Vánoční koncert v podání biofyzikálního organu, jedinečného hudebního tělesa. Luboš Poláček: Nesplněné sny o jaderné energetice – krátký přehled historických kuriozit Pavel Konečný: Žirafa na druhou – pokročilejší verze úloh ze žákovské přírodovědné soutěže Žirafa. |
20. 11. | Miroslav Burda: Eurobot Junior a další soutěže |
Studenti naší školy nejeví přílišný zájem o soutěže typu fyzikální olympiáda. Mnohem více je přitahují takové, kde se něco vyrábí. Těžištěm příspěvku bude podrobný komentář průběhu loňského ročníku mezinárodní soutěže Eurobot Junior (zmíněny budou i další soutěže) a praktické ukázky soutěžních strojů, předvedených studenty, kteří je vyráběli. Dále vystoupí Ing. Vácha z DDM Junior Brno s informacemi o soutěži Eurobot a ukázkou soutěžního robota. |
|
16. 10. | T. Tyc: Fyzika v kuchyni. Projekce stejnojmenného filmu doplněná autorskými komentáři. L. Poláček, P. Konečný, Z. Bochníček: Drobnosti z Festivalu vědy. |
|
|
18. 9. | Veletrh nápadů učitelů fyziky 13, Plzeň P. Konečný: Několik dalších pokusů s termocitlivými foliemi Z. Bochníček, J. Strumienský: Pokusy s UV a IR zářením |
19. 6. | Václav Piskač: Piknik Naukovy 2008, Varšava Pavel Konečný: Postřehy z posledního Cleveru televize Nova Zdeněk Bochníček, Pavel Konečný: Kritický bod éteru, tentokráte "naživo" |
22. 5. | Pavel Konečný: Šlírová fotografie aneb jak zviditelnit vrh šikmý propan-butanem. |
17. 4. | Neviditelné světlo, Aerodynamika – slavnostní premiéra dvou výukových filmů, které vznikly na Ústavu fyzikální elektroniky PřF MU. |
27. 3. | Pavel Konečný: Pokusy z termiky |
28. 2. | Václav Piskač, Marek Veselý: Akustické slovní úlohy. Luboš Poláček: Teplotní závislost odporu kovu. Program doplníme několika dalšími experimentálními drobnostmi. |
17. 1. 2008 | Tomáš Tyc: Vírové prstence, jak jste je ještě neviděli – pulzující a vodní. Pavel Konečný, Zdeněk Bochníček, Jana Jurmanová: Co nám nadělil Ježíšek, soubor experimentů převážně z optiky |
13. 12. | Vánoční kavárna. Václav Piskač: Elektromagnetické jevy – za málo peněz hodně muziky; „Chytrej“ – fyzikální soutěž |
15. 11. | Václav Pazdera, Vlastimil Havránek: Kyjovská Heuréka 2 - Jak si vyrobit jednoduchý teslametr za pár korun, Počítačová měření ve výuce fyziky. Program doplníme o komentář k poslednímu pořadu Clever a dalšími zajímavostmi. |
18. 10. | Vlastimil Havránek (Klvaňovo gymnázium, Kyjov): Praktické ukázky a nápady z dílen na kyjovské Heuréce 1 Jana Jurmanová, Zdeněk Navrátil: Komnata barvosleposti |
20. 9. | Václav Piskač, Pavel Konečný, Jana Jurmanová, Zdeněk Bochníček, Tomáš Nečas: Veletrh nápadů učitelů fyziky 12, Praha srpen 2007 - repríza a rekonstrukce některých zajímavých experimentů. Program doplníme informacemi o nabídce dalších akcí pro učitele přírodních věd. |
21. 6. | Václav Piskač: Piknik naukowy 2007 - zajímavosti z polské akce "Věda v ulicích", která proběhla v posledním květnovém víkendu ve Varšavě. WWW stránky akce |
17. 5. | Zdeněk Bochníček: Science on Stage 2, Grenoble, duben 2007 - postřehy a inspirace ze setkání učitelů přírodních věd. WWW stránky akce |
19. 4. | Pavel Nani (SPŠ stavební, Brno): Černobyl před 21 lety Pavel Konečný: Ohňová trubice podruhé, nové experimenty s Kundtovou trubicí a pokusy související |
15. 3. | Pavel Konečný, Václav Piskač, Zdeněk Bochníček: Ozvěny Vědy na radnici, zajímavé fyzikální experimenty z nedávné popularizační akce na Staré radnici. |
22. 2. | Mimořádný program únorové fyzikální kavárny: Den Československého časopisu pro fyziku (leták). Zdeněk Chvoj: ČSČF včera, dnes a zítra, Zdeněk Kluiber: Fyzikální aktivity středoškoláků, Zdeněk Bochníček a Pavel Konečný: Proudění, chvění, vlnění, Tomáš Tyc: Sdílení kvantového tajemství a Zdeněk Pokorný: Zpráva o stavu planet. |
18. 1. 2007 | Vystoupení členů Laboratoře mladých fyziků (studenti SŠ) s ukázkami některých výsledků své práce. P. Konečný: Jak s magnety. Praktické poznámky k používání permanetních magnetů při fyzikálních experimentech. |
14. 12. | Miroslav Kubera (Gymnázium Matyáše Lercha, Brno): Využití videosekvencí při studiu pohybu. Vánoční koncert a sladké překvapení na závěr. POZOR! Kavárna je otevřena výjimečně druhý čtvrtek v měsíci. |
|
|
9. 11. | Jiří Krtička: Z Prahy až na konec vesmíru a zase zpátky, reportáž z 26. valného shromážděni Mezinárodní astronomické unie v Praze. |
19. 10. | Postřehy z 11. veletrhu nápadů 2 Vlastimil Havránek (Klvaňovo gymnázium, Kyjov): Expedice KOPEČEK |
Aktuálně: Inspirace z pořadu Clever TV NOVA - Co se stane, dáme-li vodu do vakua? A) Začne vřít. B) Zmrzne. C) Začne vřít a zmrzne. Body se udělovaly za odpověď C). A jak je to doopravdy? |
|
|
|
21. 9. | Některé příspěvky a další postřehy z 11. veletrhu nápadů učitelů fyziky v Olomouci. Zdeněk Bochníček: Jak naše oči vidí Zdeněk Navrátil: Jak demonstrovat skládání barev |
15. 6. | Kolektiv KOF: Fyzikální praktikum na KOF - lze zde nalézt inspiraci pro středoškolská praktika? Diskuze na téma: Zkušenosti z fyzikálních praktik na VŠ a SŠ. Předprázdninové překvapení na závěr. Bonus: Je kukuřičný lupínek přitahován magnetem? Tento a jiné problémy z pořadu Clever TV Nova. |
18. 5. | Václav Piskač: Ohřev vodiče průchodem proudu - soubor demonstračních experimentů využívající viditelný či hmatatelný ohřev vodiče při průchodu elektrického proudu. |
20. 4. 2006 | Zdeněk Bochníček: Proč Fyzikální kavárna a co si od ní slibujeme. Kolektiv členů KOF: Kmity nebo vlny? Některé experimenty z kmitů a mechanického vlnění. |