26. 9. |
Zdeněk Bochníček: Ozvěny veletrhu nápadů, Jednoduché výpočty ve fyzice živé přírody V příspěvku je ukázáno několik příkladů použití jednoduchých fyzikálních modelů na popis dějů v živé přírodě, převážně v souvislosti s lidským tělem. Příklady z mechaniky a termiky vyžadují pouze znalosti fyziky střední, nebo dokonce základní školy. Modely přes svou jednoduchost poskytují výsledky dobře shodné s experimentem, nebo s naší každodenní zkušeností. Jan Janíček: Opomenutý fyzikální fenomén Příspěvek stručně upozorňuje na opomenutý fyzikální fenomén, který všichni zde přítomní do jednoho znají, ale nikoho zatím nenapadlo jej jako fyzikální fenomén pojmenovat a jako takový jej i vnímat. Jitka Piskačová: Informace o Regionálním centru projektu Elixír do škol |
21. 6. |
Pavel Konečný: Experimentální kvíz z elektřiny a magnetizmu Odpověď na jednoduché otázky inspirované výukou elektřiny a magnetizmu, ale i praktickými problémy, budeme hledat v jednoduchých demonstračních experimentech. Zopakujeme jak experimenty známé, tak i několik méně známých, například jak stanovit polaritu elektrického náboje v elektrostatice. Pokusíme se najít odpověď na otázku, proč regulační transformátory při zapnutí někdy vyhazují jističe, a ukážeme, za jakých podmínek vede kuchyňská sůl elektrický proud, aniž by byla převedena do roztoku. |
17. 5. |
Jaromír Leichmann (Ústav geologických věd PřF MU): Uran – dobrý sluha, ale zlý pán Charakteristika uranu, jeho chování v průběhu vývoje Země, koncentrace ve vesmíru a jednotlivých částech země, přírodní reaktory, vliv na tepelnou bilanci Země. Radioaktivita uranu a jeho dceřiných isotopů, zdravotní rizika související s výskytem a zpracováním uranu. Procesy koncentrace uranu a mechanismy vzniku ložisek uranu. Uran v energetice, palivový cyklus, úložiště vyhořelého jaderného paliva. Uran v České republice, zdroje a ložiska, historie využívání, hledání vhodného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ukázka uranových rud a přístrojů na detekci radiace. |
19. 4. |
Barbora Mikulecká: Černobyl po třiceti letech Černobylská havárie byla bezesporu jedna z největších katastrof lidské techniky. Jak to v zakázané zóně kolem elektrárny vypadá dnes? Autorka navštívila zónu hned 3x a dostala se do míst, kam se běžný návštěvník nepodívá. Mluvila s místními usedlíky i s pamětníky oné katastrofy. Vedle Pripjati prozkoumala tajný sovětský radar Duga, navštívila opuštěné vesnice, prošla pátým nedostavěným blokem elektrárny. Nechte se vtáhnout do opravdové atmosféry poutavými fotografiemi a povídáním o dnešní černobylské realitě bez mediálních křiklavých titulků a příkras. |
22. 3. |
Jana Jurmanová, Luboš Poláček: Vlny, kmity, chvění – generování a měření |
22. 2. |
Jan Petrovský: Dítě mnoha otců aneb chceš-li opravdu výstižný název, musíš si ho vypůjčit od Ondřeje Neffa Až dosud jsme se setkávali převážně s váženými vědci. Dnes se budeme potkávat s pestrou směsicí podnikatelů, kteří majetek nabyli a s jinými, kteří vše pozbyli, s malířem portrétů, se slavnými fyziky a s pruským lajtnantem, jehož uznale citoval i sám Faraday. Bude tam jeden ruský baron, který upadl skoro v zapomnění a jeden majitel holubí pošty, jehož agentura dodnes ovlivňuje, jaké informace se k nám dostanou. Do naší historie vstoupí neznámá dáma v klobouku, aby hned zase zděšeně vystoupila. Náš historický a fyzikální exkurz začneme na Moravě, na Hádech a v Moravském Krasu, abychom se rychle přesunuli do Britské Indočíny, po návštěvě evropských center vědy se přeplavíme do Ameriky, abychom zastihli výbuch informačních technologií druhé poloviny 19. století, tohoto pra-internetu, jehož je internet sice pokračováním, ale jen slabým odvarem. Nemusím dodávat, že řeč bude o vývoji elektromagnetické telegrafie a o tom, co fyzika a fyzikové pro ni udělali a co ona znamenala pro fyziku. prezentace (pdf) |
18. 1. |
Pavel Konečný: Magnusův jev ve školské fyzice Magnusův jev nese jméno fyzika Heinricha Gustava Magnuse, který se jím zabýval v souvislosti s odchylkou rotující střely od trajektorie střely nerotující. Jako v mnoha jiných případech, ani tento jev není pojmenován po svém původním objeviteli. Všiml si ho například už Isaac Newton a v polovině 18 století se jím zabýval matematik, balistik a vojenský inženýr Benjamin Robins. Magnusův jev je pozorovatelný v různých běžných životních situacích, například při míčových sportech. Je tedy celkem přirozené, že je předmětem i školské fyziky. Jak snadno je možné Magnusův jev demonstrovat, tak obtížné je ho vysvětlit na úrovni základního kurzu, protože se jedná o aerodynamický jev obtékání válce nebo koule reálnou tekutinou. Budou předvedeny experimenty, které by mohly být nápomocny k porozumění tohoto jevu. |
14. 12. |
Kolektiv Oddělení obecné fyziky a didaktiky: Kouzelné vánoce Předvánoční atmosféru se stromečkem, koledami a prskavkami zpestříme kouzelnými fyzikálními experimenty z mechaniky, elektřiny i optiky. Novinka: TOMBOLA – pokud máte nějaké zajímavé dárky, které se Vám sice nehodí, ale jiného by mohly potěšit nebo pobavit, přineste je do naší tomboly. Dárky prosím zabalte. Možná přijde i kouzelník! |
9. 11. |
Pavel Konečný: Experimenty s řetízky a řemeny, aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád motorovou pilu Řetězy a řemeny mají velmi široké uplatnění v technické praxi. Jejich dynamické chování je fyzikálně zajímavé, v některých případech kontraintuitivní, a přitom v základních rysech uchopitelné fyzikou na (téměř) středoškolské úrovni. Existuje několik jednoduchých školských pokusů, které dynamiku řetízků osvětlují. Praktický význam porozumění tomu, jak se řetězy a řemeny chovají, je zřejmý – z bezpečnostního hlediska je například užitečné mít představu o tom, co může udělat konec přetrženého řetězu běžící motorové pily. V příspěvku bude demonstrováno, jak jednoduchým způsobem uskutečnit některé známé i méně známé experimenty s řetízky, například samonosné běžící řetězové kolo, bude poukázáno na vzájemné souvislosti i souvislosti s jinými oblastmi mechaniky. |
19. 10. |
Jindřiška Svobodová, Jan Novotný: Ozvěny Veletrhu nápadů 2017 II Slaná voda pro fyzika. Náměty na pokusy a zadání fyzikálních úloh se slanou vodou. Vytvoříme bazének se slanou vodou, ve kterém se sbírá a ukládá sluneční energie. Uvidíme, jak díky slanostnímu gradientu vody dochází ke konvekci odděleně v dolní a horní vrstvě. Prozkoumáme polohy metacentra a těžiště při plování ve slané vodě. Jaká bude viskozita a povrchové napětí slané vody? Rudý posuv v úloze z fyzikální olympipády. V zadání Fyzikální olympiády se objevila úloha odvolávající se na rudý posuv spektra objektu způsobený rozpínáním vesmíru. Vzniká otázka, zda pro rudý posuv uvažovaný v kosmologii lze použít běžného vzorce pro Dopplerův jev ze speciální teorie relativity. Věnujeme se rozboru této otázky. Zvláštní pozornost věnujeme kosmologickému modelu Milneho. |
21. 9. |
Zdeněk Bochníček, Pavel Konečný: Ozvěny Veletrhu nápadů 2017 Veletrh nápadů učitelů fyziky je tradiční každoroční setkání učitelů fyziky všech stupňů. Letos se na začátku září v Olomouci uskutečnil již 22. ročník, viz http://www.vnufol.cz. Na kavárně se vrátíme k několika příspěvkům, které nás zaujaly. Budeme střílet do dřevěných špalíků, sestavovat elektrické obvody na svislé tabuli bez použití magnetů, simulovat krokové napětí po úderu blesku, pozorovat lom světla na vodní hladině a (skoro) vyřešíme jednu záhadu houslí. |
15. 6. |
Zdeněk Bochníček: Klasické experimenty z mechaniky s neklasickým měřením Užití elektronických čidel přináší v demonstračních experimentech některé nesporné výhody: názorné zobrazení výsledků, možnost měřit velmi krátké děje, kvantitativní data pro další zpracování. V příspěvku budou ukázány některé příklady jejich využití. Nejvíce se budeme věnovat klasickému experimentu „trhání provázku“, který bude komentován a vyhodnocen na všech úrovních výuky, od základní po vysokou školu. Další, tentokrát čistě vysokoškolský experiment s kmitovými módy nabídne bohatou škálu realizací a jejich konfrontaci s teoretickým popisem. |
18. 5. |
Zbyněk Bureš (Vysoká škola polytechnická, Jihlava): Od fyzikální podstaty zvuku ke sluchovému vjemu a interpretaci V případě zvuku je prvním krokem pro interpretaci jeho významu sluchový vjem. Nepřekvapí nás, že na nejvyšší kognitivní úrovni se mohou interpretace téhož komplexního podnětu (například řeči) lišit. Roztomilým příkladem budiž česko-francouzské manželství mého přítele, kde manželova slabika „no“ znamená ano, zatímco stejná manželčina slabika představuje „ne„. Méně zřejmé už ale může být, že i každý elementární fyzikální parametr zvukového podnětu je vnímán v závislosti na mnoha externích i interních faktorech. Sluchový systém také z podnětu mnoho informací odstraňuje a na druhé straně vjem obohacuje o aspekty, jež v podnětu nejsou přítomny. Při tom všem je zároveň sluchový systém schopen tak komplexních úkolů jakým nesporně je porozumění řeči nezávisle na její intenzitě, absolutní výšce či rušivém pozadí. Z hlediska neurofyziologie, psychoakustiky a audiologie tyto jevy představují velmi zajímavé problémy; některé z nich, včetně určitých paradoxů a přesahů do diagnostiky sluchu, budou představeny i v tomto příspěvku. |
20. 4. |
Jindřiška Svobodová, Jan Novotný: Proč učit kosmologii Obraz vesmíru se za poslední století díky novým poznatkům výrazně změnil. Současné poznatky a představy o vesmíru jsou postaveny na výsledcích řady zajímavých experimentů a odvážných modelů. Kosmologové vesmír nejen popisují, ale také o něm přemýšlejí, snaží se do zkoumání zapojit i poznatky z jiných vědních oborů. Kosmologie je nyní příznivý terén pro ukázku toho, jak pracuje věda, a pro motivaci studentů. Představíme první zkušenosti z kurzu Kosmologie koncipovaného pro učitelská studia, návrhy didaktických pomůcek a aktivit. |
23. 3. |
Jan Petrovský: Sluníčko táhne mízu aneb fyzika v koruně stromu
Vyšetříme vzestup mízy kmenem stromu až do jeho koruny a budeme se snažit najít fyzikální příčiny vzestupného (transpiračního) toku vody. Jako přípravu k tomu budeme muset začít u několika poznatků z fyziologie rostlin. Uvedeme některé překvapivé vlastnosti vody. Dáme návody k jednoduchým demonstračním pokusům, které lze provést ve škole.
Jelikož stromy bojují s kavitací (embolizací), vsuneme krátkou odbočku ke kavitaci v technické praxi. Jen letmo zmíníme některé technické výzkumy inspirované právě transpirací rostlin.
Při tom všem se dalekým obloukem vyhneme rovnicím a vzorečkům, takže povídání by mohlo být příjemné i pro učitele biologie, přírodopisu a ekologie. prezentace (pdf)
|
23. 2. |
Tomáš Nečas, Antonín Baďura: Mlžná komora s termoelektrickým chlazením Na kavárně bude předveden funkční prototyp mlžné komory, která byla navržena a sestrojena jako studentský projekt v rámci soutěže „středoškolská odborná činnost“. Kromě předvedení a popisu činnosti komory a pozorování částic ionizujícího záření zmíníme také samotný proces konstrukce komory, který je sám o sobě zajímavý. |
19. 1. |
Václav Piskač: Proč se to učí takhle? Při výuce fyziky používáme často postupy, které se dědí z jedné generace fyzikářů na druhou. Jsme v tom utvrzováni jednak texty učebnic, které jsou mnohdy nekriticky přepisovány ze starších vydání, jednak pedagogickými vzory svých učitelů. V příspěvku se zaměříme na několik problémů spojených s výukou mechaniky (nakloněná rovina, kyvadlo, třecí síla, tíhová síla) a případně i termiky (regelace ledu a komínový efekt). Cílem příspěvku není prezentovat jediný „správný“ výklad dané problematiky. Bude však poukázáno na to, že věrohodnost naší výuky nemůžeme stavět pouze na tom, že „je to tak psané v učebnici“ případně „takhle nám to říkali ve škole“. |