Jianyu Feng se podílí na vývoji nových plazmových zdrojů

Jianyu Feng (冯建宇) se věnuje studiu nízkoteplotního plazmatu od získání svého magisterského titulu v domovské Číně. U nás v Brně na Ústavu fyzikální elektroniky pracuje pod vedením dr. Richarda Krumpolce na modifikaci povrchu drsných, strukturovaných a zakřivených materiálů pomocí tepelně nerovnovážného plazmatu za atmosférického tlaku. Jianyu je úspěšným studentem, v červnu získal cenu pro mladého vědce za ústní prezentaci na XX. Mezinárodní konferenci o fyzice a aplikacích plazmatu (CPPA 2023) v Rumunsku. Nedávno se také vrátil ze stáže v Bratislavě díky stipendijnímu programu A.6 Přírodovědecké fakulty. O jeho zážitcích ze stáže v Bratislavě i ze studií v Brně si přečtěte níže.

Můžeš porovnat studium na Masarykově univerzitě a doma v Číně?

Popravdě řečeno, pro mě není rozdíl ve studiu příliš velký. Rozdíl je hlavně v životě. Například u nás jsou výukové budovy, laboratoře a koleje většiny univerzit ve stejné oblasti, velmi blízko sebe. Mnoho menz na univerzitách poskytuje rozmanitou stravu za velmi příznivé ceny a doba obsluhy je poměrně dlouhá. V České republice je k cestě z kolejí do laboratoří obvykle zapotřebí veřejná doprava a většinu času si musím vařit sám.

Vyzkoušel jsi naši univerzitní menzu pro studenty?

Ano, chodíval jsem tam na obědy a jídlo tam bylo dobré. Ale teď už tam moc nechodím, protože zdražili. Obvykle si sebou beru oběd, který si dopředu sám uvařím.

Můžeš napsat malé srovnání o studiu?

Z mých zkušeností bych o studiu a výzkumu v Číně řekl, že je orientovaný hodně na individuální práci. V České republice vidím spíše důraz na spolupráci. Například doma jsem většinu experimentálních měření prováděl sám. Tady některé experimenty přenechávám kolegům.

Učíš něco tady v Brně?

Pomáhal jsem při výuce. Šlo převážně o praktika a práce v laboratoři nebo jsem pomáhal s přednáškami. Toto je jedna z mých oblíbených aktivit. Umožňuje mi to setkat se s mladšími lidmi a vyměňovat si s nimi názory.

Proč jsi se rozhodl studovat doktorské studium právě v Brně?

Ústav fyzikální elektroniky má dlouhou historii výzkumu v oblasti fyziky nízkoteplotního plazmatu. Zdejší vědci mají s nízkoteplotním plazmatem bohaté zkušenosti a přinesli už mnoho významných výsledků. Jejich odborné publikace jsem studoval již mnohokrát. Když jsem se rozhodl pokračovat v doktorském studiu, napsal jsem mail profesoru Černákovi, v němž jsem vyjádřil přání dokončit doktorské studium v Brně. K mému překvapení jsem od profesora Černáka rychle obdržel kladnou odpověď. Přijel jsem tedy do Brna pokračovat v doktorském studiu.

Na jaký typ výzkumu se zaměřuješ a proč sis ho vybral?

Ve svém doktorském studiu se zaměřuji na vývoj nových plazmových zdrojů a modifikaci povrchu drsných, strukturovaných a zakřivených materiálů pomocí nízkoteplotního plazmatu. V moderní společnosti jsou aktuální otázky ekologie a nedostatek energie. To klade vyšší požadavky na šetrnost a efektivitu k životnímu prostředí. Nízkoteplotní plazma má mnoho výhod. Jde o jednoduše řiditelný proces s pohodlnou obsluhou, šetrný k životnímu prostředí, úsporný jak energeticky, tak nákladově. Je také rychlý a účinný. Prostřednictvím jednoduchého zařízení lze vytvářet širokou škálu aktivních částic.

Různé zdroje plazmatu mají odlišné výhody. Naším cílem je navrhnout plazmové zařízení, které by vytvářelo vzdálené, teplotně příznivé plazma při atmosférickém tlaku. Má to obrovský aplikační potenciál, zejména v oblasti modifikace povrchů 3D materiálů a biomedicíny.

A co tvoje stáž?

Na stáž jsem nastoupil v květnu 2023 v Bratislavě. Můj pobyt byl naplánován na dva měsíce. V Bratislavě bylo mou hlavní náplní práce využití i iontové mobilitní spektrometrie (IMS) a hmotnostního spektrometrie (MS) k diagnostice různých plazmových zdrojů a studiu produktů, které díky těmto plazmovým zdrojům vznikají.

V Brně se podílím především na vývoji nových plazmových zdrojů a modifikaci povrchů materiálů. Věděl jsem, že iontová mobilitní a hmotností spektrometrie jsou účinné metody pro diagnostiku plazmatu, ale na stáži jsem je vůbec poprvé prakticky používal. Díky této stáži jsem se tedy naučil zase nové věci a získal cenné dovednosti.

Podělíš se s námi o podrobnosti své vědecké práce?

Už nějakou dobu se věnuji vývoji zmíněných plazmových zdrojů. Vyvíjíme takový zdroj, který bude schopný generovat účinné plazma na velké vzdálenosti od vzorku. To má velký potenciál v biomedicíně nebo při velkoplošné povrchové modifikaci materiálů. Při tomto výzkumu nás právě zajímá, které reaktivní ionty a částice plazma produkuje. Praktickým nástrojem pro studium nízkoteplotního plazmatu je zmíněná IMS a MS. Vědci pracující v Laboratoři iontové mobilitní spektrometrie na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě mají bohaté zkušenosti a své výsledky publikují v odborných časopisech. Byla to tedy pro mě ta nejlepší příležitost, jak se s touto technologií seznámit.

Byla tedy stáž pro tebe pozitivní zkušeností?

Pobyt v Bratislavě se mi velmi líbil. Pracoval jsem s doktorem Ladislavem Moravským. Je to velmi přátelský člověk a trpělivě mě učil o IMS a MS i o obsluze přístroje a pomáhal mi řešit problémy. Pokud jsem měl nějaký problém, všichni kolegové, které jsem tam potkal, mi ochotně nabídli pomoc. Díky podobnosti češtiny a slovenštiny i kultury, jsem se tam rychle začlenil. Jejich odlišnosti mi však přinesly i mnohá různá překvapení.

Teď jsem zvědavá. Jaké jsou ty rozdíly, které tě překvapily?

To je těžké popsat, je to spíše pocit. Například některá místa v České a Slovenské republice mají úplně jinou scenérii. Česká krajina na mě působí více jemněji, zatímco Slovenská je více drsná. Působí na mě úplně jinak. Doufám, že budu mít i další příležitosti prozkoumat tyto rozdíly v obou zemích.

Co jsi věděl o Česku a české kultuře předtím, než jsi přijel? Splnila se tvoje očekávání?

Vzhledem k obrovské vzdálenosti mezi oběma zeměmi jsem toho o české kultuře před svým příjezdem moc nevěděl. Ale znal jsem Prahu a Český Krumlov. Když jsem sem přijel, zjistil jsem, že jsem se s českou kulturou seznámil už jako dítě prostřednictvím kresleného seriálu Krtek.

Ano, v České republice se mi opravdu líbí: příjemné klima, bohatá kultura, krásné hrady a zámky, přátelští lidé a výborné pivo.

Chutná ti čínské jídlo vyrobené v Česku? Jak hodnotíš českou kuchyni?

Čínská jídla vyráběná v Česku jsou dobrá. Jsou ale upravena tak, aby vyhovovala českým chutím. Pro mě jsou některá jídla obecně sladší než tradiční čínské recepty. Obvykle si dávám do čínských restaurací rezervaci a domluvím si s majitelem, že mi jídlo připraví originálním způsobem, zejména u kořeněných jídel. Pokud vím, většina Čechů nemá ráda pálivá jídla.

Myslím, že česká jídla jsou chutná, například guláš nebo pečené vepřové koleno. To jsou mé nejlepší tipy při setkání s přáteli. Mám rád Kofolu a samozřejmě různá piva.

Máš problémy s komunikací? Učíš se třeba česky nebo slovensky, nebo znáš aspoň některá slovíčka a fráze?

Určité problémy s komunikací mám, ale příliš mě to neobtěžuje. Dokážu většinu problémů vyřešit pomocí google translate nebo řečí těla. Většina lidí v mém okolí mluví plynně anglicky. A čeští nebo slovenští kolegové jsou ochotni mi s překladem pomoci.

Češtinu se systematicky neučím. Umím pár jednoduchých českých slovíček. Myslím, že čeština je velmi těžká 😂. Umím říct třeba: dobrý den, na shledanou, děkuji, prosím, velký, malý, celý a pár dalších.

Jaké jsou tvé plány do budoucna? Hlavně po dokončení doktorského studia?

Po dokončení doktorského studia budu hledat vhodný post-doc nebo nějakou výzkumnou pozici, nejlépe tak, abych mohl pokračovat ve výzkumu nízkoteplotního plazmatu. Baví mě čelit problémům a řešit je.

Děkuji ti za příjemný rozhovor a tvůj čas. Přeji ti vše nejlepší ve tvém budoucím úsilí.